Matthew 19
1 And it was don, whanne Jhesus hadde endid these wordis, he passide fro Galilee, and cam in to the coostis of Judee ouer Jordan.
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
2 And myche puple suede him, and he heelide hem there.
I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
3 And Farisees camen to him, temptynge him, and seiden, Whether it be leueful to a man to leeue his wijf, for ony cause?
I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
4 Which answeride, and seide to hem, Han ye not red, for he that made men at the bigynnyng, made hem male and female?
On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
5 And he seide, For this thing a man schal leeue fadir and modir, and he schal draw to his wijf; and thei schulen be tweyne in o fleisch.
A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
6 And so thei ben not now tweyne, but o fleisch. Therfor a man departe not that thing that God hath ioyned.
A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
7 Thei seien to hym, What thanne comaundide Moises, to yyue a libel of forsakyng, and to leeue of?
Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
8 And he seide to hem, For Moises, for the hardnesse of youre herte, suffride you leeue youre wyues; but fro the bigynnyng it was not so.
Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
9 And Y seie to you, that who euer leeueth his wijf, but for fornycacioun, and weddith another, doith letcherie; and he that weddith the forsakun wijf, doith letcherie.
Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
10 His disciplis seien to him, If the cause of a man with a wijf is so, it spedith not to be weddid.
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
11 And he seide to hem, Not alle men taken this word; but to whiche it is youun.
On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
12 For ther ben geldingis, whiche ben thus born of the modris wombe; and ther ben geldyngis, that ben maad of men; and there ben geldyngis, that han geldid hem silf, for the kyngdom of heuenes. He that may take, `take he.
Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
13 Thanne litle children weren brouyte to hym, that he schulde putte hondis to hem, and preie.
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
14 And the disciplis blamyden hem. But Jhesus seide to hem, Suffre ye that litle children come to me, and nyle ye forbede hem; for of siche is the kyngdom of heuenes.
Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
15 And whanne he hadde put to hem hondis, he wente fro thennus.
A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
16 And lo! oon cam, and seide to hym, Good maister, what good schal Y do, that Y haue euerlastynge lijf? (aiōnios g166)
A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
17 Which seith to hym, What axist thou me of good thing? There is o good God. But if thou wolt entre to lijf, kepe the comaundementis.
A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
18 He seith to hym, Whiche? And Jhesus seide, Thou schalt not do mansleying, thou schalt not do auowtrie, thou schalt not do thefte, thou schalt not seie fals witnessying;
Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
19 worschipe thi fadir and thi modir, and, thou schalt loue thi neiybore as thi silf.
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20 The yonge man seith to hym, Y haue kept alle these thingis fro my youthe, what yit failith to me?
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
21 Jhesus seith to hym, If thou wolt be perfite, go, and sille alle thingis that thou hast, and yyue to pore men, and thou schalt haue tresoure in heuene; and come, and sue me.
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
22 And whanne the yong man hadde herd these wordis, he wente awei sorewful, for he hadde many possessiouns.
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
23 And Jhesus seide to hise disciplis, Y seie to you treuthe, for a riche man of hard schal entre in to the kyngdom of heuenes.
Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
24 And eftsoone Y seie to you, it is liyter a camel to passe thorou a needlis iye, thanne a riche man to entre in to the kyngdom of heuens.
A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25 Whanne these thingis weren herd, the disciplis wondriden greetli, and seiden, Who thanne may be saaf?
A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
26 Jhesus bihelde, and seide to hem, Anentis men this thing is impossible; but anentis God alle thingis ben possible.
A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
27 Thanne Petre answeride, and seide to hym, Lo! we han forsake alle thingis, and we han suede thee; what thanne schal be to vs?
Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
28 Jhesus seide to hem, Truli I seie to you, that ye that han forsake alle thingis, and han sued me, in the regeneracioun whanne mannus sone schal sitte in the sete of his maieste, ye schulen sitte on twelue setis, demynge the twelue kynredis of Israel.
A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
29 And euery man that forsakith hous, britheren or sistren, fadir or modir, wijf ethir children, or feeldis, for my name, he schal take an hundrid foold, and schal welde euerlastynge lijf. (aiōnios g166)
A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
30 But manye schulen be, the firste the laste, and the laste the firste.
Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
