Matthew 12
1 In that tyme Jhesus wente bi cornes in the sabot day; and hise disciplis hungriden, and bigunnen to plucke the eris of corn, and to ete.
V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2 And Fariseis, seynge, seiden to hym, Lo! thi disciplis don that thing that is not leueful to hem to do in sabatis.
Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
3 And he seide to hem, Whether ye han not red, what Dauid dide, whanne he hungride, and thei that weren with hym?
On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 hou he entride in to the hous of God, and eet looues of proposicioun, whiche looues it was not leueful to hym to ete, nether to hem that weren with hym, but to prestis aloone?
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5 Or whether ye han not red in the lawe, that in sabotis prestis in the temple defoulen the sabotis, and thei ben with oute blame?
Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
6 And Y seie to you, that here is a gretter than the temple.
Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
7 And if ye wisten, what it is, Y wole merci, and not sacrifice, ye schulden neuer haue condempned innocentis.
Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
8 For mannus Sone is lord, yhe, of the sabat.
Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
9 And whanne he passide fro thennus, he cam in to the synagoge of hem.
A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
10 And lo! a man that hadde a drye hoond. And thei axiden hym, and seiden, Whether it be leueful to hele in the sabot? that thei schulden acuse hym.
A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
11 And he seide to hem, What man of you schal be, that hath o scheep, and if it falle in to a diche in the sabotis, whether he shal not holde, and lifte it vp?
On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
12 How myche more is a man better than a scheep? Therfor it is leueful to do good in the sabatis.
A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
13 Thanne he seide to the man, Stretche forth thin hoond. And he strauyte forth; and it was restorid to heelthe as the tothir.
Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
14 And the Farisees wenten out, and maden a counsel ayens hym, hou thei schulden distrie hym.
Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15 And Jhesus knewe it, and wente awei fro thennus; and many sueden hym, and he helide hem alle.
A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16 And he comaundide to hem, that thei schulden not make hym knowun;
A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17 that that thing were fulfillid, that was seid by Isaie, the prophete, seiynge, Lo!
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18 my child, whom Y haue chosun, my derling, in whom it hath wel plesid to my soule; Y shal put my spirit on him, and he shal telle dom to hethen men.
Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19 He shal not stryue, ne crye, nethir ony man shal here his voice in stretis.
Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20 A brisid rehed he shal not breke, and he schal not quenche smokynge flax, til he caste out doom to victorie;
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21 and hethene men schulen hope in his name.
A ve jménu jeho národové doufati budou.
22 Thanne a man blynde and doumbe, that hadde a feend, was brouyt to hym; and he helide hym, so that he spak, and say.
Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
23 And al the puple wondride, and seide, Whether this be the sone of Dauid?
I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
24 But the Farisees herden, and seiden, He this casteth not out feendis, but in Belsabub, prince of feendis.
Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
25 And Jhesus, witynge her thouytis, seide to hem, Eche kingdom departid ayens it silf, schal be desolatid, and eche cite, or hous, departid ayens it self, schal not stonde.
Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26 And if Satanas castith out Satanas, he is departid ayens him silf; therfor hou schal his kingdom stonde?
A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27 And if Y in Belsabub caste out deuelis, in `whom youre sones casten out? Therfor thei schulen be youre domes men.
A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28 But if Y in the Spirit of God caste out feendis, thanne the kyngdom of God is comen in to you.
Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
29 Ethir hou may ony man entre in to the hous of a stronge man, and take awey hise vesselis, but `he first bynde the stronge man, and thanne he schal spuyle his hous?
Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
30 He that is not with me, is ayens me; and he that gaderith not togidere with me, scaterith abrood.
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31 Therfor I seie to you, al synne and blasfemye shal be foryouun to men, but `the spirit of blasfemye shal not be foryouun.
Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
32 And who euere seith a word ayens mannus sone, it shal be foryouun to him; but who that seieth a word ayens the Hooli Goost, it shal not be foryouun to hym, nether in this world, ne in `the tothir. (aiōn g165)
A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. (aiōn g165)
33 Ethir make ye the tree good, and his fruyt good; ether make ye the tree yuel and his fruyt yuel; for a tree is knowun of the fruyt.
A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34 Ye generacioun of eddris, hou moun ye speke goode thingis, whanne ye ben yuele? For the mouth spekith of plente of the herte.
Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35 A good man bryngith forth good thingis of good tresoure, and an yuel man bringith forth yuel thingis of yuel tresoure.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36 And Y seie to you, that of euery idel word, that men speken, thei schulen yelde resoun therof in the dai of doom;
Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37 for of thi wordis thou schalt be iustified, and of thi wordis thou shalt be dampned.
Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
38 Thanne summe of the scribis and Farisees answeriden to hym, and seiden, Mayster, we wolen se a tokne of thee.
Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39 Which answeride, and seide to hem, An yuel kynrede and a spouse brekere sekith a tokene, and a tokene shal not be youun to it, but the tokene of Jonas, the prophete.
On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
40 For as Jonas was in the wombe of a whal thre daies and thre nyytis, so mannus sone shal be in the herte of the erthe thre daies and thre nyytis.
Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41 Men of Nynyue schulen rise in doom with this generacioun, and schulen condempne it; for thei diden penaunce in the prechyng of Jonas, and lo! here a gretter than Jonas.
Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
42 The queene of the south shal rise in doom with this generacioun, and schal condempne it; for she cam fro the eendis of the erthe to here the wisdom of Salomon, and lo! here a gretter than Salomon.
Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
43 Whanne an vnclene spirit goith out fro a man, he goith bi drie places, `and sekith rest, and fyndith not.
Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
44 Thanne he seith, Y shal turne ayen in to myn hous, fro whannys Y wente out. And he cometh, and fyndith it voide, and clensid with besyms, and maad faire.
Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45 Thanne he goith, and takith with him seuene othere spiritis worse than hym silf; and thei entren, and dwellen there. And the laste thingis of that man ben maad worse than the formere. So it shal be to this worste generacioun.
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
46 Yit whil he spak to the puple, lo! his modir and his bretheren stoden withouteforth, sekynge to speke to hym.
A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47 And a man seide to hym, Lo! thi modir and thi britheren stonden withouteforth, sekynge thee.
I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48 He answeride to the man, that spak to hym, and seide, Who is my modir? and who ben my britheren?
On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49 And he helde forth his hoond in to hise disciplis, and seide, Lo! my modir and my bretheren;
A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50 for who euer doith the wille of my fadir that is in heuenes, he is my brothir, and sistir, and modir.
Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
