Mark 8
1 In tho daies eft, whanne myche puple was with Jhesu, and hadden not what thei schulden ete, whanne hise disciplis weren clepid togidir,
Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili.
2 he seide to hem, I haue reuth on the puple, for lo! now the thridde dai thei abiden me, and han not what to ete;
„Je mi líto těch lidí, “řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst.
3 and if Y leeue hem fastynge in to her hous, thei schulen faile in the weie; for summe of hem camen fro fer.
Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“
4 And hise disciplis answerden to hym, Wherof schal a man mowe fille hem with looues here in wildirnesse?
„Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ulekli se učedníci.
5 And he axide hem, Hou many looues han ye?
„Kolik chlebů máte?“zeptal se Ježíš. „Sedm, “odpověděli.
6 Whiche seiden, Seuene. And he comaundide the puple to sitte doun on the erthe. And he took the seuene looues, and dide thankyngis, and brak, and yaf to hise disciplis, that thei schulden sette forth. And thei settiden forth to the puple.
Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním.
7 And thei hadden a few smale fischis; and he blesside hem, and comaundide, that thei weren sette forth.
Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli.
8 And thei eten, and weren fulfillid; and thei token vp that that lefte of relifs, seuene lepis.
Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů
9 And thei that eeten, weren as foure thousynde of men; and he lefte hem.
10 And anoon he wente vp in to a boot, with hise disciplis, and cam in to the coostis of Dalmamytha.
a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.
11 And the Farisees wenten out, and bigunnen to dispuyte with hym, and axiden a tokne of hym fro heuene, and temptiden hym.
Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat: „Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“
12 And he sorewynge `with ynne in spirit, seide, What sekith this generacioun a tokne? Treuli Y seie to you, a tokene schal not be youun to this generacioun.
„Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“
13 And he lefte hem, and wente vp eftsoone in to a boot, and wente ouer the see.
Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam.
14 And thei foryaten to take breed, and thei hadden not with hem but o loof in the boot.
Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku.
15 And he comaundide hem, and seide, Se ye, and `be war of the sowre dowy of Farisees, and of the sowrdowy of Eroude.
Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“
16 And thei thouyten, and seiden oon to anothir, For we han not looues.
Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace!
17 And whanne this thing was knowun, Jhesus seide to hem, What thenken ye, for ye han not looues? Yit ye knowun not, ne vndurstonden; yit ye han youre herte blyndid.
Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví?
18 Ye hauynge iyen, seen not, and ye hauynge eeris, heren not; nethir ye han mynde,
‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘Cožpak si nic nepamatujete?
19 whanne Y brak fyue looues among fyue thousynde, and hou many cofynes ful of brokun meete `ye tokun vp? Thei seien to hym, Twelue.
Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“„Dvanáct, “odpověděli.
20 Whanne also seuene looues among foure thousynde of men, hou many lepis of brokun mete tokun ye vp?
„A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“„Sedm plných košů, “přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“
21 And thei seien to hym, Seuene. And he seide to hem, Hou vndurstonden ye not yit?
22 And thei camen to Bethsaida, and thei bryngen to hym a blynde man, and thei preieden hym, that he schulde touche hym.
Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil.
23 And whanne he hadde take the blynde mannus hoond, he ledde hym out of the street, and spete in to hise iyen, and sette hise hoondis on hym; and he axide hym, if he saye ony thing.
Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se: „Vidíš něco?“
24 And he bihelde, and seide, Y se men as trees walkynge.
Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“
25 Aftirward eftsoones he sette hise hondis on hise iyen, and he bigan to see, and he was restorid, so that he saiy cleerli alle thingis.
Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny.
26 And he sente hym in to his hous, and seide, Go in to thin hous; and if thou goist in to the streete, seie to no man.
Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“
27 And Jhesus entride and hise disciplis in to the castels of Cesarye of Philip. And in the weie he axide hise disciplis, and seide to hem, Whom seien men that Y am?
Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“
28 Whiche answeriden to hym, and seiden, Summen seien, Joon Baptist; other seien, Heli; and other seien, as oon of the prophetis.
„Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“
29 Thanne he seith to hem, But whom seien ye that Y am? Petre answeride, and seide to hym, Thou art Crist.
„A za koho mne považujete vy?“otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus, “zvolal Petr.
30 And he chargide hem, that thei schulden not seie of hym to ony man.
Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali,
31 And he bigan to teche hem, that it bihoueth mannus sone to suffre many thingis, and to be repreued of the elder men, and of the hiyest prestis, and the scribis, and to be slayn, and aftir thre dayes, to rise ayen.
a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.
32 And he spak pleynli the word. And Peter took hym, and bigan to blame hym, and seide, Lord, be thou merciful to thee, for this schal not be.
Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit.
33 And he turnede, and saiy hise disciplis, and manasside Petir, and seide, Go after me, Satanas; for thou sauerist not tho thingis that ben of God, but tho thingis that ben of men.
Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“
34 And whanne the puple was clepid togidere, with hise disciplis, he seide to hem, If ony man wole come after me, denye he hym silf, and take his cros, and sue he me.
Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad.
35 For he that wole make saaf his lijf, schal leese it; and he that leesith his lijf for me, and for the gospel, schal make it saaf.
Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život.
36 For what profitith it to a man, if he wynne al the world, and do peiryng to his soule?
Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní?
37 or what chaunging schal a man yyue for his soule?
Dostane snad ještě jednou takovou příležitost?
38 But who that knoulechith me and my wordis in this generacioun avowtresse and synful, also mannus sone schal knouleche him, whanne he schal come in the glorie of his fadir, with his aungels.
Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.
