Luke 22
1 And the halidai of therf looues, that is seid pask, neiyede.
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2 And the princis of preestis and the scribis souyten, hou thei schulden sle Jhesu, but thei dredden the puple.
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3 And Sathanas entride in to Judas, that was clepid Scarioth, oon of the twelue.
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4 And he wente, and spak with the princis of preestis, and with the magistratis, hou he schulde bitray hym to hem.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5 And thei ioyeden, and maden couenaunt to yyue hym money.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 And he bihiyte, and he souyte oportunyte, to bitraye hym, with outen puple.
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 But the daies of therf looues camen, in whiche it was neede, that the sacrifice of pask were slayn.
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8 And he sente Petre and Joon, and seide, Go ye, and make ye redi to vs the pask, that we ete.
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 And thei seiden, Where wolt thou, that we make redi?
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 And he seide to hem, Lo! whanne ye schulen entre in to the citee, a man berynge a vessel of watir schal meete you; sue ye hym in to the hous, in to which he entrith.
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 And ye schulen seie to the hosebonde man of the hous, The maister seith to thee, Where is a chaumbre, where Y schal ete the pask with my disciplis?
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 And he schal schewe to you a greet soupyng place strewid, and there make ye redi.
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 And thei yeden, and founden as he seide to hem, and thei maden redi the pask.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 And whanne the our was come, he sat to the mete, and the twelue apostlis with hym.
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 And he seide to hem, With desier Y haue desirid to ete with you this pask, bifor that Y suffre;
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16 for Y seie to you, that fro this tyme Y schal not ete it, til it be fulfillid in the rewme of God.
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 And whanne he hadde take the cuppe, he dide gracis, and seide, Take ye, and departe ye among you;
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 for Y seie to you, that Y schal not drynke of the kynde of this vyne, til the rewme of God come.
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 And whanne he hadde take breed, he dide thankyngis, and brak, and yaf to hem, and seide, This is my bodi, that schal be youun for you; do ye this thing in mynde of me.
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 He took also the cuppe, aftir that he hadde soupid, and seide, This cuppe is the newe testament in my blood, that schal be sched for you.
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 Netheles lo! the hoond of hym that bitraieth me, is with me at the table.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22 And mannus sone goith, `aftir that it is determyned; netheles wo to that man, bi whom he schal be bitraied.
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 And thei bigunnen to seke among hem, who it was of hem, that was to do this thing.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 And strijf was maad among hem, which of hem schulde be seyn to be grettest.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25 But he seide to hem, Kyngis of hethen men ben lordis of hem, and thei that han power on hem ben clepid good doeris, but ye not so;
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 but he that is grettest among you, be maad as yongere, and he that is bifor goere, as a seruaunt.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27 For who is gretter, he that sittith at the mete, or he that mynystrith? whether not he that sittith at the mete? And Y am in the myddil of you, as he that mynystrith.
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 And ye ben, that han dwellid with me in my temptaciouns; and Y dispose to you,
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 as my fadir hath disposid to me,
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 a rewme, that ye ete and drynke on my boord in my rewme, and sitte on trones, and deme the twelue kynredis of Israel.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 And the Lord seide to Symount, Symount, lo, Satanas hath axid you, that he schulde ridile as whete; but Y haue preyede for thee,
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32 that thi feith faile not; and thou sum tyme conuertid, conferme thi britheren.
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 Which seide to hym, Lord, Y am redi to go in to prisoun and in to deeth with thee.
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 And he seide, Y seie to thee, Petir, the cok schal not crowe to dai, til thou thries forsake that thou knowist me.
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 And he seide to hem, Whanne Y sente you with outen sachel, and scrippe, and schone, whether ony thing failide to you?
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 And thei seiden, No thing. Therfor he seide to hem, But now he that hath a sachel, take also and a scrippe; and he that hath noon, selle his coote, and bigge a swerd.
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37 For Y seie to you, that yit it bihoueth that thing that is writun to be fulfillid in me, And he is arettid with wickid men; for tho thingis that ben of me han ende.
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38 And thei seiden, Lord, lo! twei swerdis here. And he seide to hem, It is ynowy.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 And he yede out, and wente aftir the custom in to the hille of Olyues; and the disciplis sueden hym.
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 And whanne he cam to the place, he seide to hem, Preye ye, lest ye entren in to temptacioun.
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 And he was taken awei fro hem, so myche as is a stonys cast; and he knelide,
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 and preyede, and seide, Fadir, if thou wolt, do awei this cuppe fro me; netheles not my wille be don, but thin.
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 And an aungel apperide to hym fro heuene, and coumfortide hym. And he was maad in agonye, and preyede the lenger;
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 and his swot was maad as dropis of blood rennynge doun in to the erthe.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 And whanne he was rysun fro preier, and was comun to hise disciplis, he foond hem slepynge for heuynesse.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 And he seide to hem, What slepen ye? Rise ye, and preye ye, that ye entre not in to temptacioun.
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 Yit while he spak, lo! a company, and he that was clepid Judas, oon of the twelue, wente bifor hem; and he cam to Jhesu, to kisse hym.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 And Jhesus seide to hym, Judas, `with a coss `thou bytrayest `mannys sone.
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49 And thei that weren aboute hym, and sayn that that was to come, seiden to hym, Lord, whether we smyten with swerd?
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 And oon of hem smoot the seruaunt of the prince of preestis, and kittide of his riyt eere.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 But Jhesus answerde, and seide, Suffre ye til hidir. And whanne he hadde touchid his eere, he heelide hym.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52 And Jhesus seide to hem, that camen to hym, the princis of preestis, and maiestratis of the temple, and eldre men, As to a theef ye han gon out with swerdis and staues?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53 Whanne Y was ech dai with you in the temple, ye streiyten not out hondis in to me; but this is youre our, and the power of derknessis.
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54 And thei token him, and ledden to the hous of the prince of prestis; and Petir suede hym afer.
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 And whanne a fier was kyndelid in the myddil of the greet hous, and thei saten aboute, Petir was in the myddil of hem.
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Whom whanne a damysel hadde seyn sittynge `at the liyt, and hadde biholdun hym, sche seide, And this was with hym.
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 And he denyede hym, and seide, Womman, Y knowe hym not.
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 And aftir a litil another man siy hym, and seide, And thou art of hem. But Petir seide, A! man, Y am not.
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 And whanne a space was maad as of on our, another affermyd, and seide, Treuli this was with hym; for also he is of Galilee.
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60 And Petir seide, Man, Y noot what thou seist. And anoon yit while he spak, the cok crewe.
I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 And the Lord turnede ayen, and bihelde Petre; and Petre hadde mynde on the word of Jhesu, as he hadde seid, For bifor that the cok crowe, thries thou schalt denye me.
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 And Petre yede out, and wepte bittirli.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 And the men that helden hym scorneden hym, and smyten hym.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 And thei blynfelden hym, and smyten his face, and axiden hym, and seiden, Arede, thou Crist, to vs, who is he that smoot thee?
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 Also thei blasfemynge seiden ayens hym many other thingis.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 And as the day was come, the eldre men of the puple, and the princis of prestis, and the scribis camen togidir, and ledden hym in to her councel,
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67 and seiden, If thou art Crist, seie to vs.
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 And he seide to hem, If Y seie to you, ye schulen not bileue to me; and if Y axe, ye schulen not answere to me, nethir ye schulen delyuere me.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69 But aftir this tyme mannys sone schal be sittynge on the riyt half of the vertu of God.
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 Therfor alle seiden, Thanne art thou the sone of God? And he seide, Ye seien that Y am.
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71 And thei seiden, What yit desiren we witnessyng? for we vs silf han herd of his mouth.
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
