Luke 12
1 And whanne myche puple stood aboute, so that thei treden ech on othir, he bigan to seie to hise disciplis, Be ye war of the sourdouy of the Farisees, that is ypocrisie.
A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2 For no thing is hilid, that schal not be schewid; nether hid, that schal not be wist.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 For whi tho thingis that ye han seid in derknessis, schulen be seid in liyt; and that that ye han spokun in eere in the couchis, schal be prechid in roofes.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 And Y seie to you, my freendis, be ye not a ferd of hem that sleen the bodie, and aftir these thingis han no more what thei schulen do.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 But Y schal schewe to you, whom ye schulen drede; drede ye hym, that aftir he hath slayn, he hath power to sende in to helle. And so Y seie to you, drede ye hym. (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 Whether fyue sparowis ben not seld for twei halpens; and oon of hem is not in foryetyng bifor God?
Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 But also alle the heeris of youre heed ben noumbrid. Therfor nyle ye drede; ye ben of more prijs than many sparowis.
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8 Treuli Y seie to you, ech man that knoulechith me bifor men, mannus sone schal knouleche hym bifor the aungels of God.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 But he that denyeth me bifor men, schal be denyed bifor the aungels of God.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 And ech that seith a word ayens mannus sone, it schal be foryouun to hym; but it schal not be foryouun to hym, that blasfemeth ayens the Hooli Goost.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 And whanne thei leden you in to synagogis, and to magistratis, and potestatis, nyle ye `be bisie, hou or what ye schulen answere, or what ye schulen seie.
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 For the Hooli Goost schal teche you in that our, what it bihoueth you to seie.
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 And oon of the puple seide to hym, Maystir, seie to my brothir, that he departe with me the eritage.
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 And he seyde to hym, Man, who ordeynede me a domesman, or a departere, on you?
A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15 And he seide to hem, Se ye, and be ye war of al coueytice; for the lijf of a man is not in the abundaunce of tho thingis, whiche he weldith.
I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 And he tolde to hem a liknesse, and seide, The feeld of a riche man brouyte forth plenteuouse fruytis.
Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 And he thouyte with ynne hym silf, and seide, What schal Y do, for Y haue not whidur Y schal gadere my fruytis?
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 And he seith, This thing Y schal do; Y schal throwe doun my bernes, and Y schal make gretter, and thidir Y schal gadir alle thingis that growen to me, and my goodis.
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 And Y schal seie to my soule, Soule, thou hast many goodis kept in to ful many yeeris; rest thou, ete, drynke, and make feeste.
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20 And God seide to hym, Fool, in this nyyt thei schulen take thi lijf fro thee. And whos schulen tho thingis be, that thou hast arayed?
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 So is he that tresourith to hym silf, and is not riche in God.
Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 And he seide to hise disciplis, Therfor Y seie to you, nyle ye be bisy to youre lijf, what ye schulen ete, nether to youre bodi, with what ye schulen be clothid.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 The lijf is more than mete, and the body more than clothing.
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24 Biholde ye crowis, for thei sowen not, nethir repen, to whiche is no celer, ne berne, and God fedith hem. Hou myche more ye ben of more prijs than thei.
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 And who of you bithenkynge may put to o cubit to his stature?
A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Therfor if ye moun not that that is leest, what ben ye bisie of othere thingis?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Biholde ye the lilies of the feeld, hou thei wexen; thei trauelen not, nethir spynnen. And Y seie to you, that nethir Salomon in al his glorie was clothid as oon of these.
Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 And if God clothith thus the hey, that to dai is in the feeld, and to morewe is cast in to an ouen; hou myche more you of litil feith.
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 And nyle ye seke, what ye schulen ete, or what ye schulen drynke; and nyle ye be reisid an hiy.
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30 For folkis of the world seken alle these thingis; `and your fadir woot, that ye neden alle these thingis.
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31 Netheles seke ye first the kyngdom of God, and alle these thingis schulen be caste to you.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 Nile ye, litil flok, drede, for it pleside to youre fadir to yyue you a kyngdom.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Selle ye tho thingis that ye han in possessioun, and yyue ye almes. And make to you sachels that wexen not oolde, tresoure that failith not in heuenes, whidir a theef neiyith not, nether mouyt destruyeth.
Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34 For where is thi tresoure, there thin herte schal be.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 Be youre leendis gird aboue, and lanternes brennynge in youre hoondis;
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 and be ye lijk to men that abiden her lord, whanne he schal turne ayen fro the weddyngis, that whanne he schal come, and knocke, anoon thei openen to hym.
A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Blessid be tho seruauntis, that whanne the lord schal come, he schal fynde wakynge. Treuli Y seie to you, that he schal girde hym silf, and make hem sitte to mete, and he schal go, and serue hem.
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 And if he come in the secounde wakynge, and if he come in the thridde wakynge, and fynde so, tho seruauntis ben blessid.
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 And wite ye this thing, for if an hosebonde man wiste, in what our the theef wolde come, sotheli he schulde wake, and not suffre his hous to be myned.
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 And be ye redi, for in what our ye gessen not, mannus sone schal come.
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 And Petre seide to hym, Lord, seist thou this parable to vs, or to alle?
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 And the Lord seide, Who, gessist thou, is a trewe dispendere, and a prudent, whom the lord hath ordeyned on his meyne, to yyue hem in tyme mesure of whete?
I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43 Blessid is that seruaunt, that the lord whanne he cometh, schal fynde so doynge.
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Verili Y seie to you, that on alle thingis that he weldith, he schal ordeyne hym.
Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 That if that seruaunt seie in his herte, My lord tarieth to come; and bigynne to smyte children, and handmaydenes, and ete, and drynke, and be fulfillid ouer mesure,
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46 the lord of that seruaunt schal come, in the dai that he hopith not, and the our that he woot not; and schal departe hym, and putte his part with vnfeithful men.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 But thilke seruaunt that knew the wille of his lord, and made not hym redi, and dide not aftir his wille, schal be betun with many betyngis.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48 But he that knew not, and dide worthi thingis of strokis, schal be betun with fewe. For to eche man to whom myche is youun, myche schal be axid of hym; and thei schulen axe more of hym, to whom thei bitoken myche.
Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 Y cam to sende fier `in to the erthe, and what wole Y, but that it be kyndlid?
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 And Y haue to be baptisid with a baptysm, and hou am Y constreyned, til that it be perfitli don?
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 Wene ye, that Y cam to yyue pees in to erthe? Nay, Y say to you, but departyng.
A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 For fro this tyme ther schulen be fyue departid in oon hous; thre schulen be departid ayens tweyne, and tweyne schulen be departid ayens thre;
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 the fadir ayens the sone, and the sone ayens the fadir; the modir ayens the douytir, and the douytir ayens the modir; the hosebondis modir ayens the sones wijf, and and the sones wijf ayens hir hosebondis modir.
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 And he seide also to the puple, Whanne ye seen a cloude risynge fro the sunne goynge doun, anoon ye seien, Reyn cometh; and so it is don.
Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 And whanne ye seen the south blowynge, ye seien, That heete schal be; and it is don.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Ypocritis, ye kunnen preue the face of heuene and of erthe, but hou preuen ye not this tyme.
Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57 But what and of you silf ye demen not that that is iust?
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 But whanne thou goist with thin aduersarie in the weie to the prince, do bisynesse to be delyuerid fro hym; lest perauenture he take thee to the domesman, and the domesman bitake thee to the maistirful axer, and the maistirful axer sende thee in to prisoun.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 Y seie to thee, thou schalt not go fro thennus, til thou yelde the laste ferthing.
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
