John 11
1 And ther was a sijk man, Lazarus of Bethanye, of the castel of Marie and Martha, hise sistris.
Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
2 And it was Marye, which anoyntide the Lord with oynement, and wipte hise feet with hir heeris, whos brother Lazarus was sijk.
A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
3 Therfor hise sistris senten to hym, and seide, Lord, lo! he whom thou louest, is sijk.
Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
4 And Jhesus herde, and seide to hem, This syknesse is not to the deth, but for the glorie of God, that mannus sone be glorified bi hym.
A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
5 And Jhesus louyde Martha, and hir sistir Marie, and Lazarus.
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
6 Therfor whanne Jhesus herde, that he was sijk, thanne he dwellide in the same place twei daies.
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
7 And after these thingis he seide to hise disciplis, Go we eft in to Judee.
Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
8 The disciplis seien to hym, Maister, now the Jewis souyten for to stoone thee, and eft goist thou thidir?
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
9 Jhesus answerde, Whether ther ben not twelue ouris of the dai? If ony man wandre in the dai, he hirtith not, for he seeth the liyt of this world.
Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
10 But if he wandre in the niyt, he stomblith, for liyt is not in him.
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
11 He seith these thingis, and aftir these thingis he seith to hem, Lazarus, oure freend, slepith, but Y go to reise hym fro sleep.
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
12 Therfor hise disciplis seiden, Lord, if he slepith, he schal be saaf.
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
13 But Jhesus hadde seid of his deth; but thei gessiden, that he seide of slepyng of sleep.
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
14 Thanne therfor Jhesus seide to hem opynli, Lazarus is deed;
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
15 and Y haue ioye for you, that ye bileue, for Y was not there; but go we to hym.
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
16 Therfor Thomas, that is seid Didymus, seide to euen disciplis, Go we also, that we dien with hym.
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
17 And so Jhesus cam, and foond hym hauynge thanne foure daies in the graue.
Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18 And Bethany was bisidis Jerusalem, as it were fiftene furlongis.
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19 And many of the Jewis camen to Mary and Martha, to coumforte hem of her brothir.
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
20 Therfor as Martha herde, that Jhesu cam, sche ran to hym; but Mary sat at home.
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21 Therfor Martha seide to Jhesu, Lord, if thou haddist be here, my brother hadde not be deed.
I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22 But now Y woot, that what euere thingis thou schalt axe of God, God schal yyue to thee.
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23 Jhesus seith to hir, Thi brother schal rise ayen.
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24 Martha seith to hym, Y woot, that he schal rise ayen in the ayen risyng in the laste dai.
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25 Jhesus seith to hir, Y am ayen risyng and lijf; he that bileueth in me, yhe, thouy he be deed, he schal lyue;
Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26 and ech that lyueth, and bileueth in me, schal not die with outen ende. Bileuest thou this thing? (aiōn g165)
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? (aiōn g165)
27 Sche seith to hym, Yhe, Lord, Y haue bileued, that thou art Crist, the sone of the lyuynge God, that hast come in to this world.
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28 And whanne sche hadde seid this thing, sche wente, and clepide Marie, hir sistir, in silence, and seide, The maister cometh, and clepith thee.
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29 Sche, as sche herd, aroos anoon, and cam to hym.
Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30 And Jhesus cam not yit `in to the castel, but he was yit in that place, where Martha hadde comun ayens hym.
Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
31 Therfor the Jewis that weren with hir in the hous, and coumfortiden hir, whanne thei sayn Marie, that sche roos swithe, and wente out, thei sueden hir, and seiden, For sche goith to the graue, to wepe there.
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32 But whanne Marie was comun where Jhesus was, sche seynge hym felde doun to his feet, and seide to hym, Lord, if thou haddist be here, my brother hadde not be deed.
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33 And therfor whanne Jhesu saiy hir wepyng, and the Jewis wepynge that weren with hir, he `made noise in spirit, and troblide hym silf,
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34 and seide, Where han ye leid hym? Thei seien to hym, Lord, come, and se.
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
35 And Jhesus wepte. Therfor the Jewis seiden,
I zaplakal Ježíš.
36 Lo! hou he louede hym.
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37 And summe of hem seiden, Whethir this man that openyde the iyen of the borun blynde man, myyte not make that this schulde not die?
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
38 Therfor Jhesus eft makynge noise in hym silf, cam to the graue. And there was a denne, and a stoon was leid theronne.
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
39 And Jhesus seith, Take ye awey the stoon. Martha, the sistir of hym that was deed, seith to hym, Lord, he stynkith now, for he hath leye foure daies.
Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
40 Jhesus seith to hir, Haue Y not seid to thee, that if thou bileuest, thou schalt se the glorie of God?
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
41 Therfor thei token awei the stoon. And Jhesus lifte vp hise iyen, and seide, Fadir, Y do thankyngis to thee, for thou hast herd me; and Y wiste,
Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
42 that thou euermore herist me, but for the puple that stondith aboute, Y seide, that thei bileue, that thou hast sent me.
Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
43 Whanne he hadde seid these thingis, he criede with a greet vois, Lazarus, come thou forth.
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
44 And anoon he that was deed, cam out, boundun the hondis and feet with boondis, and his face boundun with a sudarie. And Jhesus seith to hem, Vnbynde ye hym, and suffre ye hym to go forth.
I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
45 Therfor many of the Jewis that camen to Marie and Martha, and seyn what thingis Jhesus dide, bileueden in hym.
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
46 But summe of hem wente to the Farisees, and seiden to hem, what thingis Jhesus `hadde don.
Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
47 Therfor the bischopis and the Farisees gadriden a counsel ayens Jhesu, and seiden, What do we? for this man doith many myraclis.
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
48 If we leeue hym thus, alle men schulen bileue in hym; and Romayns schulen come, and schulen take our place and oure folk.
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
49 But oon of hem, Cayfas bi name, whanne he was bischop of that yeer, seide to hem,
Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
50 Ye witen nothing, ne thenken, that it spedith to you, that o man die for the puple, and that al the folc perische not.
Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
51 But he seide not this thing of hym silf, but whanne he was bischop of that yeer, he prophesiede, that Jhesu was to die for the folc,
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
52 and not oneli for the folc, but that he schulde gadere in to oon the sones of God that weren scaterid.
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
53 Therfor fro that day thei souyten for to sle hym.
Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
54 Therfor Jhesus walkide not thanne opynli among the Jewis; but he wente in to a cuntre bisidis desert, in to a citee, that is seid Effren, and there he dwellide with hise disciplis.
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
55 And the pask of the Jewis was niy, and many of the cuntrey wenten vp to Jerusalem bifor the pask, to halewe hem silf.
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
56 Therfor thei souyten Jhesu, and spaken togidere, stondynge in the temple, What gessen ye, for he cometh not to the feeste day?
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
57 For the bischopis and Farisees hadden youun a maundement, that if ony man knowe where he is, that he schewe, that thei take hym.
Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
