< Job 9 >
1 Joob answeride, and seide, Verili Y woot, that it is so,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 and that a man comparisound to God schal not be maad iust.
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 If he wole stryue with God, he may not answere to God oon for a thousynde.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 He is wiys in herte, and strong in myyt; who ayenstood hym, and hadde pees?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 Which bar hillis fro o place to anothir, and thei wisten not; whiche he distriede in his strong veniaunce.
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 Which stirith the erthe fro his place, and the pilers therof schulen `be schakun togidere.
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 Which comaundith to the sunne, and it risith not; and he closith the sterris, as vndur a signet.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 Which aloone stretchith forth heuenes, and goith on the wawis of the see.
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 Which makith Ariture, and Orionas, and Hiadas, `that is, seuene sterris, and the innere thingis of the south.
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 Which makith grete thingis, and that moun not be souyt out, and wondurful thingis, of whiche is noon noumbre.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 If he cometh to me, `that is, bi his grace, Y schal not se hym; if he goith awey, `that is, in withdrawynge his grace, Y schal not vndurstonde.
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 If he axith sodeynli, who schal answere to hym? ethir who may seie to hym, Whi doist thou so?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 `God is he, whos wraththe no man may withstonde; and vndur whom thei ben bowid, that beren the world.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 Hou greet am Y, that Y answere to hym, and speke bi my wordis with hym?
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 Which also schal not answere, thouy Y haue ony thing iust; but Y schal biseche my iuge.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 And whanne he hath herd me inwardli clepynge, Y bileue not, that he hath herd my vois.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 For in a whirlewynd he schal al to-breke me, and he schal multiplie my woundis, yhe, without cause.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 He grauntith not, that my spirit haue reste, and he fillith me with bittirnesses.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 If strengthe is souyt, `he is moost strong; if equyte of doom is souyt, no man dar yelde witnessynge for me.
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 If Y wole make me iust, my mouth schal dampne me; if Y schal schewe me innocent, he schal preue me a schrewe.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 Yhe, thouy Y am symple, my soule schal not knowe this same thing; and it schal anoye me of my lijf.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 O thing is, which Y spak, he schal waste `bi deth also the innocent and wickid man.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 If he betith, sle he onys, and leiye he not of the peynes of innocent men.
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 The erthe is youun in to the hondis of the wickid; he hilith the face of iugis; that if he is not, who therfor is?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 Mi daies weren swiftere than a corour; thei fledden, and sien not good.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 Thei passiden as schippis berynge applis, as an egle fleynge to mete.
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 Whanne Y seie, Y schal not speke so; Y chaunge my face, and Y am turmentid with sorewe.
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 Y drede alle my werkis, witynge that thou `woldist not spare the trespassour.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 Sotheli if Y am also thus wickid, whi haue Y trauelid in veyn?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 Thouy Y am waischun as with watris of snow, and thouy myn hondis schynen as moost cleene,
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 netheles thou schalt dippe me in filthis, and my clothis, `that is, werkis, schulen holde me abhomynable.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 Trewli Y schal not answere a man, which is lijk me; nether that may be herd euenli with me in doom.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 `Noon is, that may repreue euer eithir, and sette his hond in bothe.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 Do he awei his yerde fro me, and his drede make not me aferd.
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 Y schal speke, and Y schal not drede hym; for Y may not answere dredynge.
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.