Job 8
1 Sotheli Baldath Suytes answeride, and seide,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Hou longe schalt thou speke siche thingis? The spirit of the word of thi mouth is manyfold.
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Whether God supplauntith, `ethir disseyueth, doom, and whether Almyyti God distrieth that, that is iust?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Yhe, thouy thi sones synneden ayens hym, and he lefte hem in the hond of her wickidnesse;
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 netheles, if thou risist eerli to God, and bisechist `Almyyti God, if thou goist clene and riytful,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 anoon he schal wake fulli to thee, and schal make pesible the dwellyng place of thi ryytfulnesse;
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 in so miche that thi formere thingis weren litil, and that thi laste thingis be multiplied greetli.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 For whi, axe thou the formere generacioun, and seke thou diligentli the mynde of fadris.
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 For we ben men of yistirdai, and `kunnen not; for oure daies ben as schadewe on the erthe.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 And thei schulen teche thee, thei schulen speke to thee, and of her herte thei schulen bring forth spechis.
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Whether a rusche may lyue with out moysture? ethir a spier `may wexe with out watir?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Whanne it is yit in the flour, nethir is takun with hond, it wexeth drie bifor alle erbis.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 So the weies of alle men, that foryeten God; and the hope of an ypocrite schal perische.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 His cowardise schal not plese hym, and his trist schal be as a web of yreyns.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 He schal leene, `ether reste, on his hows, and it schal not stonde; he schal vndursette it, and it schal not rise togidere.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 The rusche semeth moist, bifor that the sunne come; and in the risyng of the sunne the seed therof schal go out.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 Rootis therof schulen be maad thicke on an heep of stoonys, and it schal dwelle among stoonys.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 If a man drawith it out of `his place, his place schal denye it, and schal seie, Y knowe thee not.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 For this is the gladnesse of his weie, that eft othere ruschis springe out of the erthe.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Forsothe God schal not caste a wei a symple man, nethir schal dresse hond to wickid men;
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 til thi mouth be fillid with leiytir, and thi lippis with hertli song.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Thei that haten thee schulen be clothid with schenschip; and the tabernacle of wickid men schal not stonde.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
