Job 39
1 Whethir thou knowist the tyme of birthe of wielde geet in stoonys, ethir hast thou aspied hyndis bryngynge forth calues?
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 Hast thou noumbrid the monethis of her conseyuyng, and hast thou knowe the tyme of her caluyng?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 Tho ben bowid to the calf, and caluen; and senden out roryngis.
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 Her calues ben departid, and goen to pasture; tho goen out, and turnen not ayen to `tho hyndis.
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 Who let go the wielde asse fre, and who loside the boondis of hym?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 To whom Y haue youe an hows in wildirnesse, and the tabernacles of hym in the lond of saltnesse.
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 He dispisith the multitude of citee; he herith not the cry of an axere.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 He lokith aboute the hillis of his lesewe, and he sekith alle greene thingis.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 Whether an vnycorn schal wilne serue thee, ethir schal dwelle at thi cratche?
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 Whether thou schalt bynde the vnicorn with thi chayne, for to ere, ethir schal he breke the clottis of valeis aftir thee?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 Whether thou schalt haue trist in his grete strengthe, and schalt thou leeue to hym thi traueils?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 Whether thou schalt bileue to hym, that he schal yelde seed to thee, and schal gadere togidere thi cornfloor?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 The fethere of an ostriche is lijk the fetheris of a gerfawcun, and of an hauk;
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 which ostrige forsakith hise eirun in the erthe, in hap thou schalt make tho hoot in the dust.
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 He foryetith, that a foot tredith tho, ethir that a beeste of the feeld al tobrekith tho.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 He is maad hard to hise briddis, as if thei ben not hise; he traueilide in veyn, while no drede constreynede.
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 For God hath priued hym fro wisdom, and `yaf not vnderstondyng to hym.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 Whanne tyme is, he reisith the wengis an hiy; he scorneth the hors, and his ridere.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 Whether thou schalt yyue strengthe to an hors, ether schal yyue neiyng `aboute his necke?
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 Whether thou schalt reyse hym as locustis? The glorie of hise nosethirlis is drede.
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 He diggith erthe with the foot, he `fulli ioieth booldli; he goith ayens armed men.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 He dispisith ferdfulnesse, and he yyueth not stide to swerd.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 An arowe caas schal sowne on hym; a spere and scheeld schal florische.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 He is hoot, and gnastith, and swolewith the erthe; and he arettith not that the crie of the trumpe sowneth.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 Whanne he herith a clarioun, he `seith, Joie! he smellith batel afer; the excityng of duykis, and the yellyng of the oost.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 Whether an hauk spredinge abrood hise wyngis to the south, bigynneth to haue fetheris bi thi wisdom?
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 Whether an egle schal be reisid at thi comaundement, and schal sette his nest in hiy places?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 He dwellith in stoonys, and he dwellith in flyntis brokun bifor, and in rochis, to whiche `me may not neiye.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 Fro thennus he biholdith mete, and hise iyen loken fro fer.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 Hise briddis souken blood, and where euere a careyn is, anoon he is present.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
