Job 38
1 Forsothe the Lord answeride fro the whirlewynd to Joob,
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 and seide, Who is this man, wlappynge sentences with vnwise wordis?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Girde thou as a man thi leendis; Y schal axe thee, and answere thou to me.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Where were thou, whanne Y settide the foundementis of erthe? schewe thou to me, if thou hast vndurstondyng.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Who settide mesures therof, if thou knowist? ethir who stretchide forth a lyne theronne?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 On what thing ben the foundementis therof maad fast? ether who sente doun the corner stoon therof,
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 whanne the morew sterris herieden me togidere, and alle the sones of God sungun ioyfuli?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Who closide togidere the see with doris, whanne it brak out comynge forth as of the wombe?
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Whanne Y settide a cloude the hilyng therof, and Y wlappide it with derknesse, as with clothis of yong childhed.
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Y cumpasside it with my termes, and Y settide a barre, and doris;
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 and Y seide, `Til hidur thou schalt come, and thou schalt not go forth ferthere; and here thou schalt breke togidere thi bolnynge wawis.
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Whethir aftir thi birthe thou comaundist to the bigynnyng of dai, and schewidist to the morewtid his place?
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Whethir thou heldist schakynge togidere the laste partis of erthe, and schakedist awei wickid men therfro?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 A seeling schal be restorid as cley, and it schal stonde as a cloth.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 The liyt of wickid men schal be takun awey fro hem, and an hiy arm schal be brokun.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Whethir thou entridist in to the depthe of the see, and walkidist in the laste partis of the occian?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Whether the yatis of deeth ben openyd to thee, and `siest thou the derk doris?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Whethir thou hast biholde the brede of erthe? Schewe thou to me, if thou knowist alle thingis,
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 in what weie the liyt dwellith, and which is the place of derknesse;
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 that thou lede ech thing to hise termes, and thou vndurstonde the weies of his hows.
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Wistist thou thanne, that thou schuldist be borun, and knew thou the noumbre of thi daies?
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Whethir thou entridist in to the tresours of snow, ether biheldist thou the tresours of hail?
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 whiche thingis Y made redy in to the tyme of an enemy, in to the dai of fiytyng and of batel.
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Bi what weie is the liyt spred abrood, heete is departid on erthe?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Who yaf cours to the strongeste reyn,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 and weie of the thundur sownynge? That it schulde reyne on the erthe with out man in desert, where noon of deedli men dwellith?
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 That it schulde fille a lond with out weie and desolat, and schulde brynge forth greene eerbis?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Who is fadir of reyn, ether who gendride the dropis of deew?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Of whos wombe yede out iys, and who gendride frost fro heuene?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Watris ben maad hard in the licnesse of stoon, and the ouer part of occian is streyned togidere.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Whether thou schalt mowe ioyne togidere schynynge sterris Pliades, ethir thou schalt mowe distrie the cumpas of Arturis?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Whether thou bryngist forth Lucifer, `that is, dai sterre, in his tyme, and makist euene sterre to rise on the sones of erthe?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Whether thou knowist the ordre of heuene, and schalt sette the resoun therof in erthe?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Whethir thou schalt reise thi vois in to a cloude, and the fersnesse of watris schal hile thee?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Whethir thou schalt sende leitis, and tho schulen go, and tho schulen turne ayen, and schulen seie to thee, We ben present?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Who puttide wisdoom in the entrailis of man, ethir who yaf vndurstondyng to the cok?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Who schal telle out the resoun of heuenes, and who schal make acordyng of heuene to sleep?
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Whanne dust was foundid in the erthe, and clottis weren ioyned togidere?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Whether thou schalt take prey to the lionesse, and schalt fille the soulis of hir whelpis,
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 whanne tho liggen in caues, and aspien in dennes?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Who makith redi for the crowe his mete, whanne hise briddis crien to God, and wandren aboute, for tho han not meetis?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
