Job 36
1 Also Helyu addide, and spak these thingis,
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Suffre thou me a litil, and Y schal schewe to thee; for yit Y haue that, that Y schal speke for God.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Y schal reherse my kunnyng fro the bigynnyng; and Y schal preue my worchere iust.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 For verili my wordis ben with out leesyng, and perfit kunnyng schal be preued to thee.
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 God castith not awei myyti men, sithen he is myyti;
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 but he saueth not wickid men, and he yyueth dom to pore men.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 He takith not awei hise iyen fro a iust man; and he settith kyngis in seete with out ende, and thei ben reisid there.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 And if thei ben in chaynes, and ben boundun with the roopis of pouert,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 he schal shewe to hem her werkis, and her grete trespassis; for thei weren violent, `ethir rauenours.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Also he schal opene her eere, that he chastise; and he schal speke, that thei turne ayen fro wickidnesse.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 If thei heren, and kepen, thei schulen fille her daies in good, and her yeris in glorie.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Sotheli if thei heren not, thei schulen passe bi swerd, and thei schulen be wastid in foli.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Feyneris and false men stiren the ire of God; and thei schulen not crye, whanne thei ben boundun.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 The soule of hem schal die in tempest; and the lijf of hem among `men of wymmens condiciouns.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 He schal delyuere a pore man fro his angwisch; and he schal opene `the eere of hym in tribulacioun.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Therfor he schal saue thee fro the streit mouth of the broddeste tribulacioun, and not hauynge a foundement vndur it; sotheli the rest of thi table schal be ful of fatnesse.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Thi cause is demed as the cause of a wickid man; forsothe thou schalt resseyue thi cause and doom.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Therfor ire ouercome thee not, that thou oppresse ony man; and the multitude of yiftis bowe thee not.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Putte doun thi greetnesse with out tribulacioun, and putte doun alle stronge men bi strengthe.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Dilaie thou not nyyt, that puplis stie for hem.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Be thou war, that thou bowe not to wickidnesse; for thou hast bigunne to sue this wickidnesse aftir wretchidnesse.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Lo! God is hiy in his strengthe, and noon is lijk hym among the yyueris of lawe.
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Who mai seke out the weies of God? ethir who dar seie to hym, Thou hast wrouyt wickidnesse?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Haue thou mynde, that thou knowist not his werk, of whom men sungun.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Alle men seen God; ech man biholdith afer.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Lo! God is greet, ouercomynge oure kunnyng; the noumbre of hise yeeris is with out noumbre.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Which takith awei the dropis of reyn; and schedith out reynes at the licnesse of floodyatis,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 whiche comen doun of the cloudis, that hilen alle thingis aboue.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 If he wole stretche forthe cloudis as his tente,
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 and leite with his liyt fro aboue, he schal hile, yhe,
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 the herris of the see. For bi these thingis he demeth puplis, and yyueth mete to many deedli men.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 In hondis he hidith liyt; and comaundith it, that it come eft.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 He tellith of it to his freend, that it is his possessioun; and that he may stie to it.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
