Job 29
1 Also Joob addide, takynge his parable, and seide,
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 Who yyueth to me, that I be bisidis the elde monethis, bi the daies in whiche God kepte me?
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 Whanne his lanterne schynede on myn heed, and Y yede in derknessis at his liyt.
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 As Y was in the daies of my yongthe, whanne in priuete God was in my tabernacle.
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 Whanne Almyyti God was with me, and my children weren in my cumpas;
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 whanne Y waischide my feet in botere, and the stoon schedde out to me the stremes of oile;
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 whanne Y yede forth to the yate of the citee, and in the street thei maden redi a chaier to me.
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 Yonge men, `that is, wantoun, sien me, and weren hid, and elde men risynge vp stoden;
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 princes ceessiden to speke, and puttiden the fyngur on her mouth;
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 duykis refreyneden her vois, and her tunge cleuyde to her throte.
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 An eere herynge blesside me, and an iye seynge yeldide witnessyng to me;
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 for Y hadde delyueride a pore man criynge, and a fadirles child, that hadde noon helpere.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 The blessyng of a man `to perische cam on me, and Y coumfortide the herte of a widewe.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 Y was clothid with riytfulnesse; and Y clothide me as with a cloth, and with my `doom a diademe.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Y was iye `to a blynde man, and foot to a crokyd man.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Y was a fadir of pore men; and Y enqueride most diligentli the cause, which Y knew not.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 Y al tobrak the grete teeth of the wickid man, and Y took awei prey fro hise teeth.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 And Y seide, Y schal die in my nest; and as a palm tre Y schal multiplie daies.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 My roote is openyde bisidis watris, and deew schal dwelle in my repyng.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 My glorie schal euere be renulid, and my bouwe schal be astorid in myn hond.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Thei, that herden me, abiden my sentence; and thei weren ententif, and weren stille to my counsel.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Thei dursten no thing adde to my wordis; and my speche droppide on hem.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Thei abididen me as reyn; and thei openyden her mouth as to the softe reyn `comynge late.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 If ony tyme Y leiyide to hem, thei bileueden not; and the liyt of my cheer felde not doun in to erthe.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 If Y wolde go to hem, Y sat the firste; and whanne Y sat as kyng, while the oost stood aboute, netheles Y was comfortour of hem that morenyden.
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
