Job 22
1 Forsothe Eliphat Themanytes answeride, and seide,
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Whether a man, yhe, whanne he is of perfit kunnyng, mai be comparisound to God?
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 What profitith it to God, if thou art iust? ethir what schalt thou yyue to hym, if thi lijf is without wem?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Whether he schal drede, and schal repreue thee, and schal come with thee in to doom,
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 and not for thi ful myche malice, and thi wickidnessis with out noumbre, `these peynes bifelden iustli to thee?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 For thou hast take awei with out cause the wed of thi britheren; and hast spuylid nakid men of clothis.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Thou yauest not watir to the feynt man; and thou withdrowist breed fro the hungri man.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 In the strengthe of thin arm thou haddist the lond in possessioun; and thou moost myyti heldist it.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Thou leftist widewis voide; and al to-brakist the schuldris of fadirles children.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Therfor thou art cumpassid with snaris; and sodeyn drede disturblith thee.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 And thou gessidist, that thou schuldist not se derknessis; and that thou schuldist not be oppressid with the fersnesse of watris flowyng.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Whether thou thenkist, that God is hiyere than heuene, and is enhaunsid aboue the coppe of sterris?
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 And thou seist, What sotheli knowith God? and, He demeth as bi derknesse.
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 A cloude is his hidyng place, and he biholdith not oure thingis, and he `goith aboute the herris of heuene.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Whether thou coueitist to kepe the path of worldis, which wickid men han ofte go?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Whiche weren takun awei bifor her tyme, and the flood distriede the foundement of hem.
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Whiche seiden to God, Go thou awei fro vs; and as if Almyyti God may do no thing, thei gessiden hym,
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 whanne he hadde fillid her housis with goodis; the sentence of whiche men be fer fro me.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Iust men schulen se, and schulen be glad; and an innocent man schal scorne hem.
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 Whether the reisyng of hem is not kit doun, and fier schal deuoure the relifs of hem?
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Therfor assente thou to God, and haue thou pees; and bi these thingis thou schalt haue best fruytis.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Take thou the lawe of his mouth, and sette thou hise wordis in thin herte.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 If thou turnest ayen to Almyyti God, thou schalt be bildid; and thou schalt make wickidnesse fer fro thi tabernacle.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 He schal yyue a flynt for erthe, and goldun strondis for a flynt.
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 And Almyyti God schal be ayens thin enemyes; and siluer schal be gaderid togidere to thee.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Thanne on Almyyti God thou schalt flowe with delicis; and thou schalt reise thi face to God.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Thou schalt preye hym, and he schal here thee; and thou schalt yelde thi vowis.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Thou schalt deme a thing, and it schal come to thee; and lyyt schal schyne in thi weies.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 For he that is mekid, schal be in glorie; and he that bowith doun hise iyen, schal be saued.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 An innocent schal be saued; sotheli he schal be saued in the clennesse of hise hondis.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
