< Job 21 >

1 Forsothe Joob answeride, and seide,
A odpovídaje Job, řekl:
2 Y preye, here ye my wordis, and do ye penaunce.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Suffre ye me, that Y speke; and leiye ye aftir my wordis, if it schal seme worthi.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Whether my disputyng is ayens man, that skilfuli Y owe not to be sori?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Perseyue ye me, and be ye astonyed; and sette ye fyngur on youre mouth.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 And whanne Y bithenke, Y drede, and tremblyng schakith my fleisch.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Whi therfor lyuen wickid men? Thei ben enhaunsid, and coumfortid with richessis.
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Her seed dwellith bifor hem; the cumpeny of kynesmen, and of sones of sones dwellith in her siyt.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Her housis ben sikur, and pesible; and the yerde of God is not on hem.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 The cow of hem conseyuede, and caluede not a deed calf; the cow caluyde, and is not priued of hir calf.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Her litle children goen out as flockis; and her yonge children `maken fulli ioye with pleies.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Thei holden tympan, and harpe; and ioien at the soun of orgun.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Thei leden in goodis her daies; and in a point thei goen doun to hellis. (Sheol h7585)
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Whiche men seiden to God, Go thou awei fro us; we nylen the kunnyng of thi weies.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Who is Almiyti God, that we serue him? and what profitith it to vs, if we preien him?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Netheles for her goodis ben not in her hond, `that is, power, the counsel of wickid men be fer fro me.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Hou ofte schal the lanterne of wickid men be quenchid, and flowing schal come on hem, and God schal departe the sorewis of his stronge veniaunce?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Thei schulen be as chaffis bifor the face of the wynd; and as a deed sparcle, whiche the whirlewynd scaterith abrood.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 God schal kepe the sorewe of the fadir to hise sones; and whanne he hath yoldun, thanne he schal wite.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Hise iyen schulen se her sleyng; and he schal drynke of the stronge veniaunce of Almyyti God.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For whi what perteyneth it to hym of his hows aftir hym, thouy the noumbre of his monethis be half takun awey?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Whether ony man schal teche God kunnyng, which demeth hem that ben hiye?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 This yuel man dieth strong and hool, riche and blesful, `that is, myrie.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Hise entrails ben ful of fatnesse; and hise boonys ben moistid with merowis.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Sotheli anothir wickid man dieth in the bittirnesse of his soule, and with outen ony richessis.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 And netheles thei schulen slepe togidere in dust, and wormes schulen hile hem.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Certis Y knowe youre wickid thouytis, and sentensis ayens me.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 For ye seien, Where is the hows of the prince? and where ben the tabernaclis of wickid men?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Axe ye ech of `the weie goeris; and ye schulen knowe, that he vndurstondith these same thingis,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 that an yuel man schal be kept in to the dai of perdicioun, and schal be led to the dai of woodnesse.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who schal repreue hise weies bifor hym? and who schal yelde to hym tho thingis, whiche he hath doon?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 He schal be led to the sepulcris; and he schal wake in the heep of deed men.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 He was swete to the `stoonys, ether filthis, of helle; and drawith ech man aftir hym, and vnnoumbrable men bifor him.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Hou therfor coumforten ye me in veyn, sithen youre answeris ben schewid to `repugne to treuthe?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

< Job 21 >