Job 15
1 Forsothe Eliphat Themanytes answeride, and seide,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Whether a wise man schal answere, as spekynge ayens the wynd, and schal fille his stomac with brennyng, `that is, ire?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 For thou repreuest hym bi wordis, which is not lijk thee, and thou spekist that, that spedith not to thee.
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 As myche as is in thee, thou hast avoidid drede; and thou hast take awey preyeris bifor God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For wickidnesse hath tauyt thi mouth, and thou suest the tunge of blasfemeris.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Thi tunge, and not Y, schal condempne thee, and thi lippis schulen answere thee.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Whether thou art borun the firste man, and art formed bifor alle little hillis?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Whether thou herdist the counsel of God, and his wisdom is lower than thou?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What thing knowist thou, whiche we knowen not? What thing vndurstondist thou, whiche we witen not?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Bothe wise men and elde, myche eldre than thi fadris, ben among vs.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Whether it is greet, that God coumforte thee? But thi schrewid wordis forbeden this.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 What reisith thin herte thee, and thou as thenkynge grete thingis hast iyen astonyed?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 What bolneth thi spirit ayens God, that thou brynge forth of thi mouth siche wordis?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What is a man, that he be with out wem, and that he borun of a womman appere iust?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Lo! noon among hise seyntis is vnchaungable, and heuenes ben not cleene in his siyt.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 How myche more a man abhomynable and vnprofitable, that drynkith wickidnesse as water?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I schal schewe to thee, here thou me; Y schal telle to thee that, that Y siy.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Wise men knoulechen, and hiden not her fadris.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 To whiche aloone the erthe is youun, and an alien schal not passe bi hem.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 A wickid man is proud in alle hise daies; and the noumbre of hise yeeris and of his tirauntrie is vncerteyn.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 The sown of drede is euere in hise eeris, and whanne pees is, he supposith euere tresouns.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He bileueth not that he may turne ayen fro derknessis to liyt; and biholdith aboute on ech side a swerd.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Whanne he stirith hym to seke breed, he woot, that the dai of derknessis is maad redi in his hond.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Tribulacioun schal make hym aferd, and angwisch schal cumpas hym, as a kyng which is maad redi to batel.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he helde forth his hond ayens God, and he was maad strong ayens Almyyti God.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 He ran with neck reisid ayens God, and he was armed with fat nol.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Fatnesse, that is, pride `comyng forth of temporal aboundaunce, hilide his face, `that is, the knowyng of vndurstondyng, and outward fatnesse hangith doun of his sidis.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 He schal dwelle in desolat citees, and in deseert, `ethir forsakun, housis, that ben turned in to biriels.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He schal not be maad riche, nether his catel schal dwelle stidefastli; nether he schal sende his roote in the erthe,
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 nether he schal go awei fro derknessis. Flawme schal make drie hise braunchis, and he schal be takun a wey bi the spirit of his mouth.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Bileue he not veynli disseyued bi errour, that he schal be ayenbouyt bi ony prijs.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Bifor that hise daies ben fillid, he schal perische, and hise hondis schulen wexe drye;
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 he schal be hirt as a vyne in the firste flour of his grape, and as an olyue tre castinge awei his flour.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the gaderyng togidere of an ipocrite is bareyn, and fier schal deuoure the tabernaclis of hem, that taken yiftis wilfuli.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 He conseyuede sorewe, and childide wickidnesse, and his wombe makith redi tretcheries.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
