Job 13
1 Lo! myn iye siy alle thingis, and myn eere herde; and Y vndurstood alle thingis.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Euene with youre kunnyng also Y kan, and Y am not lowere than ye.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 But netheles Y schal speke to Almyyti God, and Y coueite to dispute with God;
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 and firste Y schewe you makeris of leesyng, and louyeris of weyward techyngis.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 And `Y wolde that ye weren stille, that ye weren gessid to be wise men.
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Therfor here ye my chastisyngis; and perseyue ye the doom of my lippis.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Whether God hath nede to youre leesyng, that ye speke gilis for hym?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Whether ye taken his face, and enforsen to deme for God?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Ethir it schal plese hym, fro whom no thing mai be hid? Whether he as a man schal be disseyued with youre falsnessis?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 He schal repreue you; for ye taken his face in hiddlis.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Anoon as he schal stire hym, he schal disturble you; and his drede schal falle on you.
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Youre mynde schal be comparisound to aische; and youre nollis schulen be dryuun in to clei.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Be ye stille a litil, that Y speke, what euer thing the mynde hath schewid to me.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Whi to-rende Y my fleischis with my teeth, and bere my lijf in myn hondis?
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Yhe, thouy God sleeth me, Y schal hope in hym; netheles Y schal preue my weies in his siyt.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 And he schal be my sauyour; for whi ech ypocrite schal not come in his siyt.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Here ye my word, and perseyue ye with eeris derke and harde figuratif spechis.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Yf Y schal be demed, Y woot that Y schal be foundun iust.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Who is he that is demed with me? Come he; whi am Y stille, and am wastid?
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Do thou not to me twei thingis oneli; and thanne Y schal not be hid fro thi face.
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Make thin hond fer fro me; and thi drede make not me aferd.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Clepe thou me, and Y schal answere thee; ethir certis Y schal speke, and thou schalt answere me.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Hou grete synnes and wickidnessis haue Y? Schewe thou to me my felonyes, and trespassis.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Whi hidist thou thi face, and demest me thin enemy?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Thou schewist thi myyt ayens a leef, which is rauyschid with the wynd; and thou pursuest drye stobil.
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 For thou writist bitternessis ayens me; and wolt waste me with the synnes of my yong wexynge age.
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 Thou hast set my foot in a stok, and thou hast kept alle my pathis; and thou hast biholde the steppis of my feet.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 And Y schal be wastid as rot, and as a cloth, which is etun of a mouyte.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
