Ezekiel 16
1 And the word of the Lord was maad to me,
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 and he seide, Sone of man, make thou knowun to Jerusalem her abhomynaciouns; and thou schalt seie,
Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,
3 The Lord God seith these thingis. A! thou Jerusalem, thi rote and thi generacioun is of the lond of Canaan; thi fadir is Amorrei, and thi moder is Cetei.
A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.
4 And whanne thou were borun, thi nawle was not kit awei in the dai of thi birthe, and thou were not waischun in watir in to helthe, nethir saltid with salt, nether wlappid in clothis.
Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
5 An iye sparide not on thee, that it hauynge merci on thee, dide to thee oon of these thingis; but thou were cast forth on the face of erthe, in the castynge out of thi soule, in the dai in which thou were borun.
Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.
6 Forsothe Y passide bi thee, and Y siy thee defoulid in thi blood; and Y seide to thee, whanne thou were in thi blood, Lyue thou; sotheli Y seide to thee in thi blood, Lyue thou.
A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.
7 Y yaf thee multiplied as the seed of a feeld, and thou were multiplied, and maad greet; and thou entridist, and camest fulli to wymmens ournyng; thi tetis wexiden greet, and thin heer wexide; and thou were nakid, and ful of schenschipe.
Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.
8 And Y passide bi thee, and Y siy thee, and lo! thi tyme, the tyme of louyeris; and Y spredde abrood my clothing on thee, and Y hilide thi schenschipe. And Y swoor to thee, and Y made a couenaunt with thee, seith the Lord God, and thou were maad a wijf to me.
Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.
9 And Y waischide thee in water, and Y clenside awei thi blood fro thee, and Y anoyntide thee with oile.
I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.
10 And Y clothide thee with clothis of dyuerse colours, and Y schodde thee in iacynct, and Y girde thee with biys;
Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.
11 and Y clothide thee with sutil thingis, and Y ournede thee with ournement.
Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.
12 And Y yaf bies in thin hondis, and a wrethe aboute thi necke; and Y yaf a ryng on thi mouth, and cerclis to thin eeris, and a coroun of fairnesse in thin heed.
Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.
13 And thou were ourned with gold and siluer, and thou were clothid with biys and ray cloth with rounde ymagis, and many colours. Thou etist cleene flour of wheete, and hony, and oile, and thou were maad fair ful greetli; and thou encreessidist in to a rewme,
A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,
14 and thi name yede out in to hethene men for thi fairnesse; for thou were perfit in my fairnesse which Y hadde sett on thee, seith the Lord God.
Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.
15 And thou haddist trist in thi fairnesse, and didist fornicacioun in thi name; and thou settidist forth thi fornicacioun to ech that passide forth, that thou schuldist be maad his.
Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.
16 And thou tokist of my clothis, and madist to thee hiy thingis set aboute on ech side; and thou didist fornycacioun on tho, as it was not don, nether schal be don.
A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.
17 And thou tokist the vessels of thi fairnesse, of my gold and of my siluer, which Y yaf to thee; and thou madist to thee ymagis of men, and didist fornycacioun in tho.
Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
18 And thou tokist thi clothis of many colours, and thou were clothid in tho; and thou settidist myn oile and myn encence in the siyt of tho.
Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
19 And thou settidist my breed, which Y yaf to thee, flour of wheete, and oile, and hony, bi whiche Y nurschide thee, in the siyt of tho, in to odour of swetnesse; and it was don, seith the Lord God.
Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.
20 And thou tokist thi sones and thi douytris, whiche thou gendridist to me, and offridist to tho, for to be deuourid. Whether thi fornicacioun is litil?
Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,
21 Thou offridist my sones, and yauest hem, and halewidist to tho.
Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
22 And aftir alle thin abhomynaciouns and fornicaciouns, thou bithouytist not on the daies of thi yong wexynge age, whanne thou were nakid, and ful of schenschipe, and were defoulid in thi blood.
K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.
23 And after al thi malice, wo, wo bifelle to thee, seith the Lord God.
Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,
24 And thou bildidist to thee a bordel hous, and madist to thee a place of hordom in alle stretis.
Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.
25 At ech heed of the weie thou bildidist a signe of thin hordom, and madist thi fairnesse abhomynable; and thou departidist thi feet to ech man passynge forth, and multepliedist thi fornicaciouns.
Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.
26 And thou didist fornicacioun with the sones of Egipt, thi neiyboris of grete fleischis, and thou multepliedist thi fornicacioun, to terre me to wraththe.
Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.
27 Lo! Y schal stretch forth myn hond on thee, and Y schal take awei thi iustifiyng; and Y schal yyue thee in to the soulis of hem that haten thee, of the douytris of Palestyns, that ben aschamed in thi weie ful of greet trespas.
Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.
28 And thou didist fornicacioun with the sones of Assiriens, for thou were not fillid yit; and after that thou didist fornicacioun, nether so thou were fillid.
Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.
29 And thou multipliedist thi fornycacioun in the lond of Canaan with Caldeis, and nether so thou were fillid.
A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.
30 In what thing schal Y clense thin herte, seith the Lord God, whanne thou doist alle these werkis of a womman an hoore, and gredi axere?
Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,
31 For thou madist thi bordel hous in `the heed of ech weie, and thou madist thin hiy place in ech street; and thou were not maad as an hoore ful of anoiyng,
Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,
32 encreessynge prijs, but as a womman auowtresse, that bryngith in aliens on hir hosebonde.
A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.
33 Hiris ben youun to alle hooris, but thou hast youe hire to alle thi louyeris; and thou yauest to hem, that thei schulden entre to thee on ech side, to do fornycacioun with thee.
Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
34 And it was don in thee ayens the custom of wymmen in thi fornycaciouns, and fornicacioun schal not be after thee; for in that that thou yauest hiris, and tokist not hiris, the contrarie was don in thee.
A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.
35 Therfor, thou hoore, here the word of the Lord.
Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:
36 The Lord God seith these thingis, For thi riches is sched out, and thi schenschipe is schewid in thi fornicaciouns on thi louyeris, and on the idols of thin abhomynaciouns, in the blood of thi sones, whiche thou yauest to hem; lo!
Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:
37 Y schal gadere to gidere alle thi louyeris, with whiche thou were meddlid, and alle men whiche thou louedist, with alle men whiche thou hatidist; and Y schal gadere hem on thee on ech side, and Y schal make nakid thi schenschipe bifore hem, and thei schulen se al thi filthe.
Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.
38 And Y schal deme thee bi the domes of auoutressis, and schedinge out blood;
A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
39 and Y schal yyue thee in to the blood of strong veniaunce, and of feruour. And Y schal yyue thee in to the hondis of hem, and thei schulen destrie thi bordel hous, and thei schulen destrie the place of thin hordom; and thei schulen make thee nakid of thi clothis, and thei schulen take awei the vessels of thi fairnesse, and thei schulen forsake thee nakid, and ful of schenschipe.
Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.
40 And thei schulen bringe on thee a multitude, and thei schulen stoon thee with stoonys, and thei schulen sle thee with her swerdis.
I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
41 And thei schulen brenne thin housis with fier, and thei schulen make domes in thee, bifor the iyen of ful many wymmen; and thou schalt ceese to do fornicacioun, and thou schalt no more yyue hiris.
Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
42 And myn indignacioun schal reste in thee, and my feruent loue schal be takun awei fro thee; and Y schal reste, and Y schal no more be wrooth,
A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
43 for thou haddist not mynde on the daies of thi yong wexynge age, and thou terridist me to ire in alle these thingis. Wherfor and Y yaf thi weies in thin heed, seith the Lord God, and Y dide not aftir thi grete trespassis, in alle these thin abhomynaciouns.
Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.
44 Lo! ech man that seith a prouerbe comynli, schal take it in thee,
Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.
45 and schal seie, As the modir, so and the douytir of hir. Thou art the douyter of thi modir, that castide awey hir hosebonde and hir sones; and thou art the sister of thi sistris, that castiden a wei her hosebondis and her sones. Thi modir is Cetei, and thi fadir is Ammorrei;
Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.
46 and thi gretter sister is Samarie, sche and hir douytris, that dwellen at thi left side; but thi sistir lesse than thou, that dwellith at thi riyt side, is Sodom, and hir douytris.
Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.
47 But thou yedist not in the weies of hem, nethir thou didist aftir the grete trespassis of hem; hast thou do almest a litil lesse cursidere dedis than thei, in alle thi weies?
Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.
48 Y lyue, seith the Lord God, for Sodom, thi sister, did not, sche and hir douytris, as thou didist, and thi douytris.
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.
49 Lo! this was the wickidnesse of Sodom, thi sister, pride, fulnesse of breed, and habundaunce, and idilnesse of hir, and of hir douytris; and thei puttiden not hond to a nedi man and pore.
Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.
50 And thei weren enhaunsid, and diden other abhominaciouns bifore me; and Y took hem awei, as thou hast seyn.
Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.
51 And Samarie synnede not the half of thi synnes, but thou hast ouercome hem in thi grete trespassis; and thou hast iustified thi sistris in alle thin abhomynaciouns, whiche thou wrouytist.
Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.
52 Therfor and thou bere thi schenschipe, that hast ouercome thi sistris with thi synnes, and didist more cursidli than thei; for thei ben iustified of thee. Therfor and be thou schent, and bere thi schenschipe, which hast iustified thi sistris.
Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.
53 And Y schal conuerte and restore hem by the conuersioun of Sodom with hir douytris, and bi the conuersioun of Samarie and of hir douytris; and Y schal conuerte thi turnyng ayen in the myddis of hem,
Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,
54 that thou bere thi schenschipe, and be aschamed in alle thingis whiche thou didist, coumfortynge hem.
Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.
55 And thi sister Sodom and hir doytris schulen turne ayen to her eldnesse; and Samarie and hir douytris shulen turne ayen to her eeldnesse; and thou and thi douytris turne ayen to youre eldnesse.
Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.
56 Forsothe Sodom, thi sister, was not herd in thi mouth, in the dai of thi pride,
Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,
57 bifore that thi malice was schewid, as in this tyme, in to schenschipe of the douytris of Sirie, and of alle douytris in thi cumpas, of the douytris of Palestyn that ben aboute thee bi cumpas.
Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:
58 Thou hast bore thi greet trespas, and thi schenschipe, seith the Lord God.
Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.
59 For the Lord God seith these thingis, And Y schal do to thee as thou dispisidist the ooth, that thou schuldist make voide the couenaunt;
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.
60 and Y schal haue mynde on my couenaunt with thee in the daies of thi yongthe, and Y schal reise to thee a couenaunt euerlastynge.
A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
61 And thou schalt haue mynde on thi weies, and schalt be aschamed, whanne thou schalt resseyue thi sistris grettere than thou, with thi lesse sistris; and Y schal yyue hem in to douytris to thee, but not of thi couenaunt.
I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.
62 And Y schal reise my couenaunt with thee, and thou schalt wite, that Y am the Lord, that thou haue mynde, and be aschamed;
A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
63 and that it be no more to thee to opene the mouth for thi schame, whanne Y schal be plesid to thee in alle thingis whiche thou didist, seith the Lord God.
Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.
