Acts 9
1 But Saul, yit a blower of manassis and of betingis ayens the disciplis of the Lord,
Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.
2 cam to the prince of preestis, and axide of hym lettris in to Damask, to the synagogis; that if he fond ony men and wymmen of this lijf, he schulde lede hem boundun to Jerusalem.
Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.
3 And whanne he made his iourney, it bifelde, that he cam nyy to Damask. And sudenli a liyt from heuene schoon aboute hym;
Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.
4 and he fallide to the erthe, and herde a vois seiynge to hym, Saul, Saul, what pursuest thou me?
V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“
5 And he seide, Who art thou, Lord? And he seide, Y am Jhesu of Nazareth, whom thou pursuest. It is hard to thee, to kike ayens the pricke.
Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“
6 And he tremblide, and wondride, and seide, Lord, what wolt thou that Y do?
A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“
7 And the Lord seide to hym, Rise vp, and entre in to the citee, and it schal be seide to thee, what it bihoueth thee to do. And tho men that wenten with hym, stoden astonyed; for thei herden a vois, but thei sien no man.
Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.
8 And Saul roos fro the earth; and whanne hise iyen weren opened, he say no thing. And thei drowen hym bi the hondis, and ledden hym in to Damask.
Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.
9 And he was thre daies not seynge; `and he eete not, nether drank.
Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.
10 And a disciple, Ananye bi name, was at Damask. And the Lord seide to hym in `a visioun, Ananye. And he seide, Lo!
V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“
11 Y, Lord. And the Lord seide to hym, Rise thou, and go in to a streete that is clepid Rectus; and seke, in the hous of Judas, Saul bi name of Tharse. For lo! he preieth; and he say a man,
Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.
12 Ananye bi name, entringe and leiynge on hym hoondis, that he resseyue siyt.
Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“
13 And Ananye answerde, Lord, Y haue herd of many of this man, how greete yuelis he dide to thi seyntis in Jerusalem;
Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.
14 and this hath power of the princis of preestis, to bynde alle men that clepen thi name to helpe.
I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“
15 And the Lord seide to hym, Go thou, for this is to me a vessel of chesing, that he bere my name bifore hethene men, and kingis, and tofore the sones of Israel.
Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.
16 For Y schal schewe to hym, how grete thingis it bihoueth hym to suffre for my name.
A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“
17 And Ananye wente, and entride in to the hous; and leide on hym his hondis, and seide, Saul brothir, the Lord Jhesu sente me, that apperide to thee in the weie, in which thou camest, that thou se, and be fulfillid with the Hooli Goost.
Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“
18 And anoon as the scalis felden fro hise iyen, he resseyuede siyt. And he roos, and was baptisid.
A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.
19 And whanne he hadde takun mete, he was coumfortid. And he was bi sum daies with the disciplis, that weren at Damask.
Potom se posilnil jídlem. Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.
20 And anoon he entride in to the synagogis, and prechide the Lord Jhesu, for this is the sone of God.
Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.
21 And alle men that herden hym, wondriden, and seiden, Whether this is not he that impugnede in Jerusalem hem that clepiden to help this name? and hidir he cam for this thing, that he schulde leede hem boundun to the princis of preestis?
Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“
22 But Saul myche more wexede strong, and confoundide the Jewis that dwelliden at Damask, and affermyde that this is Crist.
Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.
23 And whanne manye daies weren fillid, Jewis maden a counsel, that thei schulden sle hym.
Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.
24 And the aspies of hem weren maad knowun to Saul. And thei kepten the yatis dai and niyt, that thei schulden sle him.
Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.
25 But hise disciplis token hym bi nyyt, and delyuereden hym, and leeten him doun in a leep bi the wal.
Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.
26 And whanne he cam in to Jerusalem, he assaiede to ioyne hym to the disciplis; and alle dredden hym, and leueden not that he was a disciple.
Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.
27 But Barnabas took, and ledde hym to the apostlis, and telde to hem, how in the weie he hadde seyn the Lord, and that he spak to hym, and hou in Damask he dide tristili in the name of Jhesu.
Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.
28 And he was with hem, and entride, and yede out in Jerusalem, and dide tristili in the name of Jhesu.
A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.
29 And he spak with hethene men, and disputide with Grekis. And thei souyten to sle hym.
Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.
30 Which thing whanne the britheren hadden knowe, thei ledden hym bi nyyt to Cesarie, and leten hym go to Tarsis.
Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.
31 And the chirche bi al Judee, and Galilee, and Samarie, hadde pees, and was edefied, and walkide in the drede of the Lord, and was fillid with coumfort of the Hooli Goost.
Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
32 And it bifelde, that Petre, the while he passide aboute alle, cam to the hooli men that dwelliden at Lidde.
Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.
33 And he foond a man, Eneas bi name, that fro eiyte yeer he hadde leie `in bed; and he was sijk in palsy.
Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.
34 And Petre seide to hym, Eneas, the Lord Jhesu Crist heele thee; rise thou, and araye thee. And anoon he roos.
Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“A on hned vstal.
35 And alle men that dwelten at Lidde, and at Sarone, saien hym, whiche weren conuertid to the Lord.
Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.
36 And in Joppe was a disciplesse, whos name was Tabita, that is to seie, Dorcas. This was ful of good werkis and almesdedis, that sche dide.
Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.
37 And it bifelde in tho daies, that sche was sijk, and diede. And whanne thei hadden waischun hir, thei leiden hir in a soler.
Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.
38 And for Lidda was nyy Joppe, the disciplis herden that Petre was thereynne, and senten twei men to hym, and preieden, That thou tarie not to come to vs.
Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.
39 And Petre roos vp, and cam with hem. And whanne he was comun, thei ledden hym in to the soler. And alle widewis stoden aboute hym, wepynge, and schewynge cootis and clothis, which Dorcas made to hem.
Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.
40 And whanne alle men weren put with out forth, Petre knelide, and preiede. And he turnede to the bodi, and seide, Tabita, rise thou. And sche openyde hir iyen, and whanne sche siy Petre, sche sat vp ayen.
Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.
41 And he took hir bi the hond, and reiside hir. And whanne he hadde clepid the hooli men and widewis, he assignede hir alyue.
Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.
42 And it was maad knowun bi al Joppe; and many bileueden in the Lord.
To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.
43 And it was maad, that many daies he dwellide in Joppe, at oon Symount, a curiour.
Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.
