Acts 8
1 But Saul was consentynge to his deth. And greet persecucioun was maad that dai in the chirche, that was in Jerusalem. And alle men weren scatered bi the cuntrees of Judee and Samarie, outakun the apostlis.
Saul pak přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.
2 But good men birieden Steuene, and maden greet mornyng on hym.
I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.
3 But Saul greetli distruyede the chirche, and entryde bi housis, and drowe men and wymmen, and bitook hem in to prisoun.
Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře.
4 And thei that weren scaterid, passiden forth, prechynge the word of God.
Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo.
5 And Filip cam doun in to a citee of Samarie, and prechide to hem Crist.
A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista.
6 And the puple yaf tent to thes thingis that weren seid of Filip, with o wille herynge and seynge the signes that he dide.
I pozorovali zástupové jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil.
7 For manye of hem that hadden vnclene spirits, crieden with a greet vois, and wenten out.
Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.
8 And manye sijk in the palsi, and crokid, weren heelid.
A stala se radost veliká v tom městě.
9 Therfor greet ioye was maad in that citee. But there was a man in that citee, whos name was Symount, a witche, that hadde disseyued the folc of Samarie, seiynge, that him silf was sum greet man.
Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.
10 Whom alle herkeneden, fro the leest to the moost, and seiden, This is the vertu of God, which is clepid greet.
Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká.
11 And thei leueden hym, for long tyme he hadde maddid hem with his witche craftis.
Pozor pak měli na něho, proto že je za mnohý čas mámil čáry.
12 But whanne thei hadden bileued to Filip, `that prechide of the kingdom of God, men and wymmen weren baptisid in the name of Jhesu Crist.
A když uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy,
13 And thanne also Symount him silf bileued; and whanne he was baptisid, he drouy to Filip; and he sai also that signes and grete vertues weren don, he was astonyed, and wondride.
Tedy i ten Šimon uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.
14 But whanne the apostlis that weren at Jerusalem, hadden herd that Samarie hadde resseyued the word of God, thei senten to hem Petre and Joon.
Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.
15 And whanne thei camen, thei preieden for hem, that thei schulden resseyue the Hooli Goost;
Kteříž přišedše, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.
16 for he cam not yit in to ony of hem, but thei weren baptisid oonli in the name of the Lord Jhesu.
(Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)
17 Thanne thei leiden hoondis on hem, and thei resseyueden the Hooli Goost.
Tehdy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.
18 And whanne Symount hadde seyn, that the Hooly Goost was youun bi leiyng on of the hoondis of the apostlis, and he proferide to hem money, and seide,
I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze,
19 Yyue ye also to me this power, that whom euere Y schal leye on myn hoondis, that he resseyue the Hooli Goost.
Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého.
20 But Petir seide to hym, Thi money be with thee into perdicioun, for thou gessidist the yifte of God schulde be had for monei.
I řekl jemu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, proto že jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze.
21 Ther is no part, ne sort to thee, in this word, for thin herte is not riytful bifor God.
Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem.
22 Therfor do thou penaunce for this wickidnesse of thee, and preie God, if perauenture this thouyt of thin herte be foryouun to thee.
Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého.
23 For Y se that thou art in the gall of bitternesse and in the boond of wickidnesse.
Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím.
24 And Symount answeride, and seide, Preie ye for me to the Lord, that no thing of these thingis that ye han seid, com on me.
I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili.
25 And thei witnessiden, and spaken the word of the Lord, and yeden ayen to Jerusalem, and prechiden to many cuntrees of Samaritans.
Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium.
26 And an aungel of the Lord spak to Filip, and seide, Ryse thou, and go ayens the south, to the weie that goith doun fro Jerusalem in to Gasa; this is desert.
Anděl pak Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do Gázy, kteréž jest pusté.
27 And he roos, and wente forth. And lo! a man of Ethiopie, a myyti man seruaunt, a yelding of Candace, the queen of Ethiopiens, which was on alle her richessis, cam to worschipe in Jerusalem.
I vstav, šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil,
28 And he turnede ayen, sittinge on his chare, and redinge Isaie, the profete.
Navracoval se, na voze svém sedě, a četl Izaiáše proroka.
29 And the spirit seide to Filip, Neiye thou, and ioyne thee to this chare.
I řekl Duch Filipovi: Přistup, a přiviň se k vozu tomu.
30 And Filip `ran to, and herde hym redynge Ysaie, the prophete. And he seide, Gessist thou, whether thou vndirstondist, what thingis thou redist?
A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž medle, co čteš?
31 And he seide, How may Y, if no man schewe to me? And he preiede Filip, that he schulde come vp, and sitte with hym.
A on řekl: Kterakž bych mohl, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil a seděl s ním.
32 And the place of the scripture that he redde, was this, As a scheep he was led to sleyng, and as a lomb bifor a man that scherith him is doumb with out vois, so he openyde not his mouth.
Místo pak toho písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.
33 In mekenesse his dom was takun vp; who schal telle out the generacioun of hym? For his lijf schal be takun awei fro the erthe.
V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho?
34 And the gelding answeride to Filip, and seide, Y biseche thee, of `what profete seith he this thing? of him silf, ethir of ony othere?
A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném?
35 And Filip openyde his mouth, and bigan at this scripture, and prechide to him Jhesu.
Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho písma, zvěstoval jemu Ježíše.
36 And the while thei wenten bi the weie, thei camen to a water. And the gelding seide, Lo! watir; who forbedith me to be baptisid?
A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, voda. Proč nemám býti pokřtěn?
37 And Filip seide, If thou bileuest of al the herte, it is leueful. And he answeride, and seide, Y bileue that Jhesu Crist is the sone of God.
I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží.
38 And he comaundide the chare to stonde stille. And thei wenten doun bothe into the watir, Filip and the gelding, and Filip baptiside hym.
I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do té vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.
39 And whanne thei weren come vp of the watir, the spirit of the Lord rauyschide Filip, and the gelding say hym no more.
A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; nebo jel cestou svou, raduje se.
40 And Filip was foundun in Azotus; and he passide forth, and prechide to alle citees, til he cam to Cesarie.
Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všechněm městům, až přišel do Cesaree.
