Acts 20
1 And aftir the noise ceesside, Poul clepide the disciplis, and monestide hem, and seide fare wel; and he wente forth, to go in to Macedonye.
Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
2 And whanne he hadde walkid bi tho coostis, and hadde monestid hem bi many wordis, he cam to Greece.
A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
3 Where whanne he hadde be thre monethis, the Jewis leiden aspies for hym, that was to saile in to Sirie; and he hadde counsel to turne ayen bi Macedonye.
V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
4 And Sosipater of Pirri Boroense folowide hym; of Thessolonycenses, Astirak, and Secoundus, and Gayus Derbeus, and Tymothe; and Asians, Titicus and Trofimus.
I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
5 These for thei wenten bifore, aboden vs at Troade.
Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
6 For we schippiden aftir the daies of therf looues fro Filippis, and cam to hem at Troade in fyue daies, where we dwelten seuene daies.
My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
7 And in the first dai of the woke, whanne we camen to breke breed, Poul disputide with hem, and schulde go forth in the morew;
Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
8 and he drow along the sermoun til in to mydnyyt. And many laumpes weren in the soler, where we weren gaderyd togidir.
A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
9 And a yong man, Euticus bi name, sat on the wyndowe, whanne he was fallun in to an heuy sleep, while Poul disputide long, al slepynge he felle doun fro the thridde stage; and he was takun vp, and was brouyt deed.
Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
10 To whom whanne Poul cam doun, he lay on hym, and biclippide, and seide, Nyle ye be troblid; for his soule is in hym.
I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
11 And he wente vp, and brak breed, and eete, and spak ynowy vnto the dai; and so he wente forth.
A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
12 And thei brouyten the childe alyue, and thei weren coumfortid greetli.
I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
13 And we wenten vp in to a schip, and schippiden in to Asson, to take Poul fro thennus; for so he hadde disposid to make iourney bi loond.
My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
14 And whanne he foond vs in Asson, we token hym, and camen to Mitilene.
A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
15 And fro thennus we schippiden in the dai suynge, and we camen ayens Chyum, and another dai we hauenyden at Samum, and in the dai suynge we camen to Mylete.
A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
16 And Poul purposide to schip ouer to Efesi, lest ony tariyng were maad to hym in Asie; for he hiyede, if it were possible to hym, that he schulde be in the dai of Pentecost at Jerusalem.
Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
17 Fro Mylete he sente to Effesi, and clepide the grettest men of birthe of the chirche.
Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
18 And whanne thei camen to hym, and weren togidir, he seide to hem, Ye witen fro the firste dai, in which Y cam in to Asie, hou with you bi eche tyme Y was,
Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
19 seruynge to the Lord with al mekenesse, and mildnesse, and teeris, and temptaciouns, that felden to me of aspiyngis of Jewis;
Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
20 hou Y withdrowe not of profitable thingis to you, that Y telde not to you, and tauyte you opynli, and bi housis;
Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
21 and Y witnesside to Jewis and to hethene men penaunce in to God, and feith in to oure Lord Jhesu Crist.
Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
22 And now lo! Y am boundun in spirit, and go in to Jerusalem; and Y knowe not what thingis schulen come to me in it,
A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
23 but that the Hooli Goost `bi alle citees witnessith to me, and seith, that boondis and tribulaciouns at Jerusalem abiden me.
Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
24 But Y drede no thing of these, nether Y make my lijf preciousere than my silf, so that Y end my cours, and the mynysterie of the word, which Y resseyuede of the Lord Jhesu, to witnesse the gospel of the grace of God.
Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
25 And `now lo! Y woot, that ye schulen no more se my face, alle ye bi whiche Y passide, prechynge the kingdom of God.
A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
26 Wherfor Y witnesse to you this day, that Y am cleen of the blood of alle men.
Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
27 For Y fley not awey, that Y telde not to you al the counsel of God.
Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
28 Take ye tente to you, and to al the flocke, in which the Hooli Goost hath set you bischops, to reule the chirche of God, which he purchaside with his blood.
Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
29 Y woot, that aftir my departyng, rauyschinge wolues schulen entre in to you, `and spare not the flok;
Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
30 and men spekinge schrewid thingis schulen rise of you silf, that thei leden awei disciplis aftir hem.
A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
31 For which thing wake ye, holdinge in mynde that bi thre yeer nyyt and dai Y ceesside not with teeris monestinge ech of you.
Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
32 And now Y bitake you to God and to the word of his grace, that is myyti to edifie and yyue eritage in alle that ben maad hooli.
A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
33 And of no man Y coueitide siluer, and gold, ether cloth, as you silf witen;
Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
34 for to tho thingis that weren nedeful to me, and to these that ben with me, these hoondis mynystriden.
Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
35 Alle these thingis Y schewide to you, for so it bihoueth men trauelinge to resseyue sike men, and to haue mynde of the `word of the Lord Jhesu; for he seide, It is more blesful to yyue, than to resseyue.
Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
36 And whanne he hadde seid these thingis, he knelide, and he preiede with alle hem.
A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
37 And greet weping of alle men was maad; and thei felden on the necke of Poul, and kissiden hym,
I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
38 and sorewiden moost in the word that he seide, for thei schulen no more se his face. And thei ledden hym to the schip.
Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
