Acts 19
1 And it bifelle, whanne Apollo was at Corinthi, that Poul whanne he hadde go the hiyer coostis, he cam to Efesie, and foond summe of disciplis.
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2 And he seide to hem, Whethir ye that bileuen han resseyued the Hooli Goost? And thei seiden to hym, But nether `han we herd, if the Hooli Goost is.
Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 And he seide, Therfor in what thing ben ye baptisid? And thei seiden, In the baptym of Joon.
Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4 And Poul seide, Joon baptiside the puple in baptym of penaunce, and tauyte, that thei schulden bileue in hym that was to comynge `after hym, that is, in Jhesu.
I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5 Whanne thei herden these thingis, thei weren baptisid in the name of the Lord Jhesu.
Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 And whanne Poul hadde leid on hem his hoondis, the Hooli Goost cam in hem, and thei spaken with langagis, and profecieden.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky, a prorokovali.
7 And alle weren almest twelue men.
A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8 And he yede in to the synagoge, and spak with trist thre monethis, disputinge and tretinge of the kingdom of God.
Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče o království Božím.
9 But whanne summe weren hardid, and bileueden not, and cursiden the weie of the Lord bifor the multitude, he yede awei fro hem, and departide the disciplis, and disputide in the scole of a myyti man eche dai.
A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
10 This was doon bi twei yeeris, so that alle that dwelliden in Asie herden the word of the Lord, Jewis and hethene men.
A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11 And God dide vertues not smale bi the hoond of Poul,
A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12 so that on sijk men the sudaries weren borun fro his bodye, and sijknessis departiden fro hem, and wickid spiritis wenten out.
Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13 But also summe of the Jewis exorsisists yeden aboute, and assaieden to clepe the name of the Lord Jhesu Crist on hem that hadden yuele spiritis, and seiden, Y coniure you bi Jhesu, whom Poul prechith.
Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 And ther weren seuene sones of a Jewe, Steuen, a prince of preestis, that diden this thing.
A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15 But the yuel spirit answeride, and seide to hem, Y knowe Jhesu, and Y knowe Poul; but who ben ye?
Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 And the man in which was the worste deuel, lippide on hem, and hadde victorie of bothe, and was stronge ayens hem, that thei nakid and woundid fledden awei fro that hous.
A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17 And this thing was maad knowun to alle the Jewis and to hethene men, that dwelliden at Effesie; and drede felle doun on hem alle, and thei magnyfieden the name of the Lord Jhesu.
A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
18 And many men bileueden, and camen, knowlechinge and tellynge her dedis.
Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 And manye of them that sueden curiouse thingis, brouyten togidere bookis, and brenneden hem bifor alle men; and whanne the prices of tho weren acountid, thei founden monei of fifti thousynd pens;
Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20 so strongli the word of God wexide, and was confermyd.
Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
21 And whanne these thingis weren fillid, Poul purposide in spirit, aftir that Macedony was passid and Acaie, to go to Jerusalem, and seide, For aftir that Y schal be there, it bihoueth me `to se also Rome.
A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22 And he sente in to Macedonye twey men, that mynystriden to hym, Tymothe, and Eraste, and he dwellide for a tyme in Asie.
I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23 And a greet troubling was maad in that dai, of the weie of the Lord.
Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24 For a man, Demetrie bi name, a worcher in siluer, makide siluer housis to Diane, and yaf to crafti men myche wynnyng;
Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25 which he clepide togidere `hem that weren suche maner werkmen, and seide, Men, ye witen that of this craft wynnyng is to vs;
Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26 and ye seen and heren, that this Poul counseilith and turneth awei myche puple, not oonli of Effesie, but almest of al Asie, and seith, that thei ben not goddis, that ben maad with hoondis.
A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27 And not oonli this part schal be in perel to vs, to come in to repreef, but also the temple of the greet Dian schal be acountid in to nouyt; yhe, and the maieste of hir schal bigynne to be destried, whom al Asie and the world worschipith.
A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i světa okršlek.
28 Whanne these thingis weren herd, thei weren fillid with ire, and crieden, and seiden, Greet is the Dian of Effesians.
To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 And the citee was fillid with confusioun, and thei maden an asaut with oon wille in to the teaatre, and tooken Gayus and Aristark, men of Macedonye, felawis of Poul.
I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 And whanne Poul would haue entrid in to the peple, the disciplis suffriden not.
Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31 And also summe of the princis of Asie, that weren hise freendis, senten to him. and preieden, that he schulde not yyue hym silf in to the teatre.
Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
32 And othere men crieden othir thing; for the chirche was confusid, and many wisten not for what cause thei weren come togidere.
A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč se zběhli.
33 But of the puple thei drowen awei oon Alisaundre, while Jewis puttiden hym forth. And Alisaundre axide with his hoond silence, and wolde yelde a resoun to the puple.
Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34 And as thei knewen that he was a Jew, o vois of alle men was maad, criynge as bi tweyn ouris, Greet Dian of Effesians.
Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 And whanne the scribe hadde ceessid the puple, he seide, Men of Effesie, what man is he, that knowith not, that the citee of Effesians is the worschipere of greet Dian, and of the child of Jubiter?
A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlé podobizně?
36 Therfor whanne it may not be ayenseid to these thingis, it behoueth you to be ceessid, and to do no thing folili;
A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili, a nic kvapně nečinili.
37 for ye han brouyt these men, nethir sacrilegeris, nethir blasfemynge youre goddesse.
Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové ani rouhači bohyně vaší.
38 That if Demetrie, and the werk men that ben with hym, han cause ayens ony man, there ben courtis, and domes, and iugis; accusen thei eche other.
Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39 If ye seken ouyt of ony othir thing, it may be assoylid in the lawful chirche.
Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40 For whi we ben in perel to be repreuyd of this daies dissencioun, sithen no man is gilti, of whom we moun yelde resoun of this rennyng togidre.
Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto zběhli.
41 And whanne he hadde seid this thing, he lete the puple go.
A to pověděv, propustil lid.
