Acts 12
1 And in the same tyme Eroude the king sente power, to turmente sum men of the chirche.
A při tom času dal se v to Herodes král, aby sužoval některé z církve.
2 And he slowe bi swerd James, the brothir of Joon.
I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem.
3 And he siy that it pleside to Jewis, and keste to take also Petre; and the daies of therf looues weren.
A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.)
4 And whanne he hadde cauyte Petre, he sente hym in to prisoun; and bitook to foure quaternyouns of knyytis, to kepe hym, and wolde aftir pask bringe hym forth to the puple.
Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu.
5 And Petre was kept in prisoun; but preier was maad of the chirche with out ceessing to God for hym.
I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve.
6 But whanne Eroude schulde bringe hym forth, in that nyyt Petre was slepinge bitwixe twei knyytis, and was boundun with twei cheynes; and the keperis bifor the dore kepten the prisoun.
A když jej již vyvésti měl Herodes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán jsa dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře.
7 And lo! an aungel of the Lord stoode nyy, and liyt schoon in the prisoun hous. And whanne he hadde smyte the side of Petre, he reiside hym, and seide, Rise thou swiftli. And anoon the cheynes felden doun fro hise hoondis.
A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho.
8 And the aungel seide to hym, Girde thee, and do on thin hoosis. And he dide so. And he seide to hym, Do aboute thee thi clothis, and sue me.
Tedy řekl anděl k němu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když učinil, řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a pojď za mnou.
9 And he yede out, and suede hym; and he wiste not that it was soth, that was don bi the aungel; for he gesside hym silf to haue sey a visioun.
I vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl.
10 And thei passiden the first and the secounde warde, and camen to the iren yate that ledith to the citee, which anoon was opened to hem. And thei yeden out, and camen in to o street, and anoon the aungel passide awei fro hym.
A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim hned sama otevřela. A všedše skrze ni, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho.
11 And Petre turnede ayen to hym silf, and seide, Now Y woot verili, that the Lord sente his aungel, `and delyueride me fro the hoond of Eroude, and fro al the abiding of the puple of Jewis.
Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského.
12 And he bihelde, and cam to the hous of Marie, modir of Joon, that is named Marcus, where many weren gaderid togidre, and preiynge.
A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.
13 And whanne he knockid at the dore of the yate, a damysel, Rode bi name, cam forth to se.
A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé.
14 And whanne sche knewe the vois of Petre, for ioye sche openyde not the yate, but ran in, and telde, that Petre stood at the yate.
A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří.
15 And thei seiden `to hir, Thou maddist. But sche affermyde, that it was so. And thei seiden, It is his aungel.
A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest.
16 But Petre abood stille, and knockide. And whanne thei hadden opened the dore, thei sayen hym, and wondriden.
Ale Petr předce tloukl. A otevřevše dveře, uzřeli jej, i ulekli se.
17 And he bekenyde to hem with his hoond to be stille, and telde hou the Lord hadde led hym out of the prisoun. And he seide, Telle ye to James and to the britheren these thingis. And he yede out, and wente in to an othere place.
A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.
18 And whanne the dai was come, ther was not lytil troubling among the knyytis, what was don of Petre.
A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se stalo při Petrovi.
19 And whanne Eroude hadde souyt hym, and foonde not, aftir that he hadde made enqueryng of the keperis, he comaundide hem to be brouyt to hym. And he cam doun fro Judee in to Cesarie, and dwellide there.
Herodes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, přebýval tam.
20 And he was wroth to men of Tyre and of Sidon. And thei of oon acord camen to hym, whanne thei hadden counseilid with Bastus, that was the kingis chaumbirleyn, thei axiden pees, for as myche that her cuntrees weren vitailid of hym.
A v ten čas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše sobě Blasta, předního komorníka královského, žádali za pokoj, protože jejich krajiny potravu měly z zemí královských.
21 And in a dai that was ordeyned, Eroude was clothid with kyngis clothing, and sat for domesman, and spak to hem.
V uložený pak den Herodes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, učinil k nim řeč.
22 And the puple criede, The voicis of God, and not of man.
I zvolal lid, řka: Boží jest toto hlas, a ne lidský.
23 And anoon an aungel of the Lord smoot hym, for he hadde not youun onour to God; and he was wastid of wormes, and diede.
A ihned ranil jej anděl Páně, protože nevzdal slávy Bohu; a rozlez se červy, umřel.
24 And the word of the Lord waxide, and was multiplied.
A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se.
25 And Barnabas and Saul turneden ayen fro Jerusalem, whanne the mynystrie was fillid, and token Joon, that was named Marcus.
Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
