2 Corinthians 5
1 And we witen, that if oure ertheli hous of this dwellynge be dissoluyd, that we han a bildyng of God, an hous not maad bi hondis, euerlastynge in heuenes. (aiōnios g166)
Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)
2 For whi in this thing we mornen, coueitynge to be clothid aboue with oure dwellyng, which is of heuene; if netheles we ben foundun clothid,
Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,
3 and not nakid.
Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme.
4 For whi and we that ben in this tabernacle, sorewen with ynne, and ben heuyed, for that we wolen not be spuylid, but be clothid aboue; that the ilke thing that is deedli, be sopun vp of lijf.
Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.
5 But who is it that makith vs in to this same thing? God, that yaf to vs the ernes of the spirit.
Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého.
6 Therfor we ben hardi algatis, and witen that the while we ben in this bodi, we goen in pilgrymage fro the Lord;
Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,
7 for we walken bi feith, and not bi cleer siyt.
(Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně, )
8 But we ben hardi, and han good wille, more to be in pilgrymage fro the bodi, and to be present to God.
Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.
9 And therfor we stryuen, whether absent, whether present, to plese hym.
Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.
10 For it bihoueth vs alle to be schewid bifor the trone of Crist, that euery man telle the propre thingis of the bodi, as he hath don, ethir good, ether yuel.
Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
11 Therfor we witynge the drede of the Lord, councelen men, for to God we ben opyn; and Y hope, that we ben opyn also in youre consciencis.
Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
12 We comenden not vs silf eftsoone to you, but we yyuen to you occasioun to haue glorie for vs, that ye haue to hem that glorien in the face, and not in the herte.
Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.
13 For ethir we bi mynde passen to God, ether we ben sobre to you.
Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme.
14 For the charite of Crist dryueth vs; gessynge this thing, that if oon died for alle, thanne alle weren deed.
Láska zajisté Kristova víže nás,
15 And Crist diede for alle, that thei that lyuen, lyue not now to hem silf, but to hym that diede for hem, and roos ayen.
Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
16 Therfor we fro this tyme knowen no man aftir the fleische; thouy we knowun Crist aftir the fleisch, but nowe we knowun not.
A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme.
17 Therfor if ony newe creature is in Crist, the elde thingis ben passid.
Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.
18 And lo! alle thingis ben of God, which recounselide vs to hym bi Crist, and yaf to vs the seruyce of recounselyng.
To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto.
19 And God was in Crist, recounselynge to hym the world, not rettynge to hem her giltes, and puttide in vs the word of recounselyng.
Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.
20 Therfor we vsen message for Crist, as if God monestith bi vs; we bisechen for Crist, be ye recounselid to God.
Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
21 God the fadir made hym synne for vs, which knewe not synne, that we schulden be maad riytwisnesse of God in hym.
Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.
