1 Corinthians 2
1 And Y, britheren, whanne Y cam to you, cam not in the heiynesse of word, ethir of wisdom, tellynge to you the witnessyng of Crist.
Bratři, když jsem vám hlásal poselství o Kristu, také jsem nepřišel s nějakými zvlášť výřečnými proslovy nebo kdovíjak učenými výklady.
2 For Y demede not me to kunne ony thing among you, but Crist Jhesu, and hym crucified.
Rozhodl jsem se totiž, že pokud budu u vás, nechci mluvit o ničem jiném než právě o Kristu, a to o Kristu ukřižovaném.
3 And Y in sikenesse, and drede, and myche trembling, was among you;
Často se mi třásl hlas, musel jsem překonávat slabost a všelijaké obavy. A jestli vás nakonec něco přesvědčilo, tak to nebyla moje učenost nebo výmluvnost, nýbrž moc Božího Ducha.
4 and my word and my preching was not in suteli sturyng wordis of mannus wisdom, but in schewyng of spirit and of vertu;
5 that youre feith be not in the wisdom of men, but in the vertu of God.
A to je dobře, protože vaše víra nemá stát na lidské moudrosti, ale na moci Boží.
6 For we speken wisdom among perfit men, but not wisdom of this world, nether of princes of this world, that ben distried; (aiōn g165)
Je pochopitelné, že pokročilejším křesťanům předkládáme i náročnější učení. Nejsou to ovšem poznatky přírodních nebo společenských věd, (aiōn g165)
7 but we speken the wisdom of God in mysterie, `which wisdom is hid; which wisdom God bifor ordeynede bifor worldis in to oure glorie, (aiōn g165)
nýbrž pravdy pocházející z Boha, a proto bez Božího přispění zůstávají tajemné a skryté. Bůh už před věky připravil moudrý plán, jak nás převést do své nebeské slávy. (aiōn g165)
8 which noon of the princes of this world knew; for if thei hadden knowe, thei schulden neuere haue crucified the Lord of glorie. (aiōn g165)
Nikdo z těch, kdo vládnou světu, neměl o nich tušení. Jinak by byli nemohli Krista ukřižovat. (aiōn g165)
9 But as it is writun, That iye say not, ne eere herde, nether it stiede in to herte of man, what thingis God arayede to hem that louen hym;
My hlásáme, jak stojí i v Písmu: „Co lidské oko nikdy nevidělo ani žádné ucho neslyšelo, co člověka ani ve snu nenapadlo – to nabízí Bůh těm, kdo ho milují.“
10 but God schewide to vs bi his spirit. For whi the spirit serchith alle thingis, yhe, the depe thingis of God.
Nám to Bůh odhalil prostřednictvím svého Ducha, kterému nic není skryto.
11 And who of men woot, what thingis ben of man, but the spirit of man that is in hym? So what thingis ben of God, no man knowith, but the spirit of God.
Jako nitro člověka je přístupné jen vlastnímu vědomí každého jedince, tak i Boží myšlení je známé jen Božímu Duchu, takže jenom s jeho pomocí můžeme poznat, co všechno nám Bůh daroval.
12 And we han not resseiued the spirit of this world, but the spirit that is of God, that we wite what thingis ben youun to vs of God.
13 Whiche thingis we speken also, not in wise wordis of mannus wisdom, but in the doctryn of the spirit, and maken a liknesse of spiritual thingis to goostli men.
Když o těchto věcech mluvíme, nejde nám o to, aby to vypadalo „rozumně“, ale nasloucháme prostě tomu, co nám „napovídá“Boží Duch, a jeho myšlenky tlumočíme slovy, která nám dává.
14 For a beestli man perseyueth not tho thingis that ben of the spirit of God; for it is foli to hym, and he may not vndurstonde, for it is examyned goostli.
Člověku vyzbrojenému jen vrozenými schopnostmi jsou ovšem pravdy Božího Ducha proti mysli. Zdají se mu hloupé a nepochopitelné, protože pochopit se dají jen s pomocí Ducha.
15 But a spiritual man demeth alle thingis, and he is demed of no man.
Kdo je však proniknut Božím Duchem, dovede ke všemu zaujmout jasný postoj a nemusí se ohlížet, co tomu řeknou lidé;
16 As it is writun, And who knew the wit of the Lord, or who tauyte hym? And we han the wit of Crist.
vždyť nikdo z nich nestojí ve svém poznání nad Bohem. Naše myšlenky pak vycházejí ze stejného zdroje jako myšlenky Kristovy.
