< Psalms 139 >
1 For the Chief Musician. A Psalm by David. LORD, you have searched me, and you know me.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 You know my sitting down and my rising up. You perceive my thoughts from afar.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 You search out my path and my lying down, and are acquainted with all my ways.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 For there is not a word on my tongue, but behold, LORD, you know it altogether.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 You hem me in behind and before. You laid your hand on me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 This knowledge is beyond me. It’s lofty. I can’t attain it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Where could I go from your Spirit? Or where could I flee from your presence?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I ascend up into heaven, you are there. If I make my bed in Sheol, behold, you are there! (Sheol )
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol )
9 If I take the wings of the dawn, and settle in the uttermost parts of the sea,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 even there your hand will lead me, and your right hand will hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 If I say, “Surely the darkness will overwhelm me. The light around me will be night,”
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 even the darkness doesn’t hide from you, but the night shines as the day. The darkness is like light to you.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For you formed my inmost being. You knit me together in my mother’s womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I will give thanks to you, for I am fearfully and wonderfully made. Your works are wonderful. My soul knows that very well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My frame wasn’t hidden from you, when I was made in secret, woven together in the depths of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Your eyes saw my body. In your book they were all written, the days that were ordained for me, when as yet there were none of them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 How precious to me are your thoughts, God! How vast is their sum!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 If I would count them, they are more in number than the sand. When I wake up, I am still with you.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 If only you, God, would kill the wicked. Get away from me, you bloodthirsty men!
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For they speak against you wickedly. Your enemies take your name in vain.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 LORD, don’t I hate those who hate you? Am I not grieved with those who rise up against you?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I hate them with perfect hatred. They have become my enemies.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Search me, God, and know my heart. Try me, and know my thoughts.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 See if there is any wicked way in me, and lead me in the everlasting way.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.