Job 8
1 Then Bildad the Shuhite answered,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 “How long will you speak these things? Shall the words of your mouth be a mighty wind?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Does God pervert justice? Or does the Almighty pervert righteousness?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 If your children have sinned against him, he has delivered them into the hand of their disobedience.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 If you want to seek God diligently, make your supplication to the Almighty.
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 If you were pure and upright, surely now he would awaken for you, and make the habitation of your righteousness prosperous.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Though your beginning was small, yet your latter end would greatly increase.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 “Please inquire of past generations. Find out about the learning of their fathers.
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 (For we are but of yesterday, and know nothing, because our days on earth are a shadow.)
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Shall they not teach you, tell you, and utter words out of their heart?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 “Can the papyrus grow up without mire? Can the rushes grow without water?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 While it is yet in its greenness, not cut down, it withers before any other reed.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 So are the paths of all who forget God. The hope of the godless man will perish,
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 whose confidence will break apart, whose trust is a spider’s web.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 He will lean on his house, but it will not stand. He will cling to it, but it will not endure.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 He is green before the sun. His shoots go out along his garden.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 His roots are wrapped around the rock pile. He sees the place of stones.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 If he is destroyed from his place, then it will deny him, saying, ‘I have not seen you.’
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Behold, this is the joy of his way. Out of the earth, others will spring.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 “Behold, God will not cast away a blameless man, neither will he uphold the evildoers.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 He will still fill your mouth with laughter, your lips with shouting.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Those who hate you will be clothed with shame. The tent of the wicked will be no more.”
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
