Job 21
1 Then Job answered,
A odpovídaje Job, řekl:
2 “Listen diligently to my speech. Let this be your consolation.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Allow me, and I also will speak. After I have spoken, mock on.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 As for me, is my complaint to man? Why shouldn’t I be impatient?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Look at me, and be astonished. Lay your hand on your mouth.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 When I remember, I am troubled. Horror takes hold of my flesh.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 “Why do the wicked live, become old, yes, and grow mighty in power?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Their child is established with them in their sight, their offspring before their eyes.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Their houses are safe from fear, neither is the rod of God upon them.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Their bulls breed without fail. Their cows calve, and don’t miscarry.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 They send out their little ones like a flock. Their children dance.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 They sing to the tambourine and harp, and rejoice at the sound of the pipe.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 They tell God, ‘Depart from us, for we don’t want to know about your ways.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 What is the Almighty, that we should serve him? What profit should we have, if we pray to him?’
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Behold, their prosperity is not in their hand. The counsel of the wicked is far from me.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 “How often is it that the lamp of the wicked is put out, that their calamity comes on them, that God distributes sorrows in his anger?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 How often is it that they are as stubble before the wind, as chaff that the storm carries away?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 You say, ‘God lays up his iniquity for his children.’ Let him recompense it to himself, that he may know it.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Let his own eyes see his destruction. Let him drink of the wrath of the Almighty.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For what does he care for his house after him, when the number of his months is cut off?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 “Shall any teach God knowledge, since he judges those who are high?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 One dies in his full strength, being wholly at ease and quiet.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 His pails are full of milk. The marrow of his bones is moistened.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Another dies in bitterness of soul, and never tastes of good.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 They lie down alike in the dust. The worm covers them.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 “Behold, I know your thoughts, the plans with which you would wrong me.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 For you say, ‘Where is the house of the prince? Where is the tent in which the wicked lived?’
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Haven’t you asked wayfaring men? Don’t you know their evidences,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 that the evil man is reserved to the day of calamity, that they are led out to the day of wrath?
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who will declare his way to his face? Who will repay him what he has done?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Yet he will be borne to the grave. Men will keep watch over the tomb.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 The clods of the valley will be sweet to him. All men will draw after him, as there were innumerable before him.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 So how can you comfort me with nonsense, because in your answers there remains only falsehood?”
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
