Psalms 35
1 By David. Contend, LORD, with those who contend with me. Fight against those who fight against me.
Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
2 Take hold of shield and buckler, and stand up for my help.
Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
3 Brandish the spear and block those who pursue me. Tell my soul, “I am your salvation.”
Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
4 Let those who seek after my soul be disappointed and brought to dishonor. Let those who plot my ruin be turned back and confounded.
Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
5 Let them be as chaff before the wind, the LORD’s angel driving them on.
Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
6 Let their way be dark and slippery, the LORD’s angel pursuing them.
Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
7 For without cause they have hidden their net in a pit for me. Without cause they have dug a pit for my soul.
Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
8 Let destruction come on him unawares. Let his net that he has hidden catch himself. Let him fall into that destruction.
Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
9 My soul shall be joyful in the LORD. It shall rejoice in his salvation.
Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
10 All my bones shall say, “LORD, who is like you, who delivers the poor from him who is too strong for him; yes, the poor and the needy from him who robs him?”
A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
11 Unrighteous witnesses rise up. They ask me about things that I don’t know about.
Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
12 They reward me evil for good, to the bereaving of my soul.
Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
13 But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth. I afflicted my soul with fasting. My prayer returned into my own bosom.
Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
14 I behaved myself as though it had been my friend or my brother. I bowed down mourning, as one who mourns his mother.
Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
15 But in my adversity, they rejoiced, and gathered themselves together. The attackers gathered themselves together against me, and I didn’t know it. They tore at me, and didn’t cease.
Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
16 Like the profane mockers in feasts, they gnashed their teeth at me.
S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
17 Lord, how long will you look on? Rescue my soul from their destruction, my precious life from the lions.
Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
18 I will give you thanks in the great assembly. I will praise you among many people.
I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
19 Don’t let those who are my enemies wrongfully rejoice over me; neither let those who hate me without a cause wink their eyes.
Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
20 For they don’t speak peace, but they devise deceitful words against those who are quiet in the land.
Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21 Yes, they opened their mouth wide against me. They said, “Aha! Aha! Our eye has seen it!”
Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22 You have seen it, LORD. Don’t keep silent. Lord, don’t be far from me.
Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23 Wake up! Rise up to defend me, my God! My Lord, contend for me!
Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24 Vindicate me, LORD my God, according to your righteousness. Don’t let them gloat over me.
Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25 Don’t let them say in their heart, “Aha! That’s the way we want it!” Don’t let them say, “We have swallowed him up!”
Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
26 Let them be disappointed and confounded together who rejoice at my calamity. Let them be clothed with shame and dishonor who magnify themselves against me.
Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
27 Let those who favor my righteous cause shout for joy and be glad. Yes, let them say continually, “May the LORD be magnified, who has pleasure in the prosperity of his servant!”
Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
28 My tongue shall talk about your righteousness and about your praise all day long.
I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
