Lamentations 5
1 Remember, LORD, what has come on us. Look, and see our reproach.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Our inheritance has been turned over to strangers, our houses to aliens.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 We are orphans and fatherless. Our mothers are as widows.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 We must pay for water to drink. Our wood is sold to us.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Our pursuers are on our necks. We are weary, and have no rest.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 We have given our hands to the Egyptians, and to the Assyrians, to be satisfied with bread.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Our fathers sinned, and are no more. We have borne their iniquities.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Servants rule over us. There is no one to deliver us out of their hand.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 We get our bread at the peril of our lives, because of the sword in the wilderness.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Our skin is black like an oven, because of the burning heat of famine.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 They ravished the women in Zion, the virgins in the cities of Judah.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Princes were hanged up by their hands. The faces of elders were not honored.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 The young men carry millstones. The children stumbled under loads of wood.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 The elders have ceased from the gate, and the young men from their music.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 The joy of our heart has ceased. Our dance is turned into mourning.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 The crown has fallen from our head. Woe to us, for we have sinned!
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 For this our heart is faint. For these things our eyes are dim:
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 for the mountain of Zion, which is desolate. The foxes walk on it.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 You, LORD, remain forever. Your throne is from generation to generation.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Why do you forget us forever, and forsake us for so long a time?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Turn us to yourself, LORD, and we will be turned. Renew our days as of old.
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 But you have utterly rejected us. You are very angry against us.
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
