Isaiah 33
1 Woe to you who destroy, but you weren’t destroyed, and who betray, but nobody betrayed you! When you have finished destroying, you will be destroyed; and when you have finished betrayal, you will be betrayed.
Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
2 LORD, be gracious to us. We have waited for you. Be our strength every morning, our salvation also in the time of trouble.
Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
3 At the noise of the thunder, the peoples have fled. When you lift yourself up, the nations are scattered.
Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
4 Your plunder will be gathered as the caterpillar gathers. Men will leap on it as locusts leap.
A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
5 The LORD is exalted, for he dwells on high. He has filled Zion with justice and righteousness.
Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
6 There will be stability in your times, abundance of salvation, wisdom, and knowledge. The fear of the LORD is your treasure.
I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
7 Behold, their valiant ones cry outside; the ambassadors of peace weep bitterly.
Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
8 The highways are desolate. The travelling man ceases. The covenant is broken. He has despised the cities. He doesn’t respect man.
Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
9 The land mourns and languishes. Lebanon is confounded and withers away. Sharon is like a desert, and Bashan and Carmel are stripped bare.
Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
10 “Now I will arise,” says the LORD. “Now I will lift myself up. Now I will be exalted.
Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
11 You will conceive chaff. You will give birth to stubble. Your breath is a fire that will devour you.
Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
12 The peoples will be like the burning of lime, like thorns that are cut down and burnt in the fire.
I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
13 Hear, you who are far off, what I have done; and, you who are near, acknowledge my might.”
Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
14 The sinners in Zion are afraid. Trembling has seized the godless ones. Who amongst us can live with the devouring fire? Who amongst us can live with everlasting burning?
Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
15 He who walks righteously and speaks blamelessly, he who despises the gain of oppressions, who gestures with his hands, refusing to take a bribe, who stops his ears from hearing of bloodshed, and shuts his eyes from looking at evil—
Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
16 he will dwell on high. His place of defence will be the fortress of rocks. His bread will be supplied. His waters will be sure.
Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
17 Your eyes will see the king in his beauty. They will see a distant land.
Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
18 Your heart will meditate on the terror. Where is he who counted? Where is he who weighed? Where is he who counted the towers?
Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
19 You will no longer see the fierce people, a people of a deep speech that you can’t comprehend, with a strange language that you can’t understand.
Lidu ukrutného neuhlédáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
20 Look at Zion, the city of our appointed festivals. Your eyes will see Jerusalem, a quiet habitation, a tent that won’t be removed. Its stakes will never be plucked up, nor will any of its cords be broken.
Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
21 But there the LORD will be with us in majesty, a place of wide rivers and streams, in which no galley with oars will go, neither will any gallant ship pass by there.
Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
22 For the LORD is our judge. The LORD is our lawgiver. The LORD is our king. He will save us.
Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
23 Your rigging is untied. They couldn’t strengthen the foot of their mast. They couldn’t spread the sail. Then the prey of a great plunder was divided. The lame took the prey.
Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
24 The inhabitant won’t say, “I am sick.” The people who dwell therein will be forgiven their iniquity.
Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
