Romans 13
1 Let every individual be obedient to those who rule over him; for no one is a ruler except by God's permission, and our present rulers have had their rank and power assigned to them by Him.
Každý se má podřídit pozemské vládě, neboť vládní moc má svůj původ od Boha.
2 Therefore the man who rebels against his ruler is resisting God's will; and those who thus resist will bring punishment upon themselves.
Kdo se staví proti ní, staví se proti řádu, který Bůh ustanovil, a přivolává na sebe trest.
3 For judges and magistrates are to be feared not by right-doers but by wrong-doers. You desire--do you not? --to have no reason to fear your ruler. Well, do the thing that is right, and then he will commend you.
Vláda tu není od toho, aby naháněla strach za dobré jednání, nýbrž za špatné. Jednej v souladu se zákony a nemusíš se jí bát.
4 For he is God's servant for your benefit. But if you do what is wrong, be afraid. He does not wear the sword to no purpose: he is God's servant--an administrator to inflict punishment upon evil-doers.
Jejím úkolem od Boha je sloužit občanům k dobru. Kdo ovšem páchá zlo, má se proč bát; ne nadarmo má vláda také meč. I to je jejím posláním od Boha, aby trestala zlo.
5 We must obey therefore, not only in order to escape punishment, but also for conscience' sake.
Proto je nutno vládu respektovat nejen ze strachu před trestem; to je i věc svědomí.
6 Why, this is really the reason you pay taxes; for tax-gatherers are ministers of God, devoting their energies to this very work.
Ze stejného důvodu například platíme daně. Stát je vybírá v zájmu veřejného blaha a také výběrčí svým způsobem slouží všem, když plní tento svěřený úkol.
7 Pay promptly to all men what is due to them: taxes to those to whom taxes are due, toll to those to whom toll is due, respect to those to whom respect is due, honour to those to whom honour is due.
Dávejte tedy každému, co mu náleží: Komu daň – tomu daň, komu clo – tomu clo, komu úcta – tomu úcta, komu čest – tomu čest.
8 Owe nothing to any one except mutual love; for he who loves his fellow man has satisfied the demands of Law.
Nedělejte si dluhy. Jediný dluh nikdy nesplatíte: vzájemnou lásku mezi vámi. Kdo druhé lidi miluje, ten plní zákon.
9 For the precepts, "Thou shalt not commit adultery," "Thou shalt do no murder," "Thou shalt not steal," "Thou shalt not covet," and all other precepts, are summed up in this one command, "Thou shalt love thy fellow man as much as thou lovest thyself."
Vždyť všechna ta přikázání jako „nebudeš cizoložit, zabíjet, krást, toužit po cizím vlastnictví“a kterákoliv jiná jsou zahrnuta v tomto jediném: Miluj svého bližního jako sám sebe.
10 Love avoids doing any wrong to one's fellow man, and is therefore complete obedience to Law.
Láska neumí ublížit, proto láska je naplněním zákona.
11 Carry out these injunctions because you know the critical period at which we are living, and that it is now high time, to rouse yourselves from sleep; for salvation is now nearer to us than when we first became believers.
Mějte to vše na paměti tím spíše, že víte, v jak kritické době žijeme. Přišel už čas probrat se z netečnosti. Očekávané vysvobození se blíží.
12 The night is far advanced, and day is about to dawn. We must therefore lay aside the deeds of darkness, and clothe ourselves with the armour of Light.
Noc se chýlí ke konci, den je přede dveřmi. Nechme tedy všeho, co patří do říše tmy, jako jsou pitky a nevázané zábavy, nemravnosti a bezuzdnosti, sváry a závist a připravujme se vstříc světlu.
13 Living as we do in broad daylight, let us conduct ourselves becomingly, not indulging in revelry and drunkenness, nor in lust and debauchery, nor in quarrelling and jealousy.
14 On the contrary, clothe yourselves with the Lord Jesus Christ, and make no provision for gratifying your earthly cravings.
Všechno vaše jednání ať určuje Ježíš Kristus. Nevěnujte příliš pozornosti tělu, abyste se nestali otroky jeho potřeb.
