Luke 18
1 He also taught them by a parable that they must always pray and never lose heart.
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2 "In a certain town," He said, "there was a judge who had no fear of God and no respect for man.
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál, a člověka nestyděl.
3 And in the same town was a widow who repeatedly came and entreated him, saying, "'Give me justice and stop my oppressor.'
Byla pak vdova v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4 "For a time he would not, but afterwards he said to himself, "'Though I have neither reverence for God nor respect for man,
On pak dlouho nechtěl. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, ani člověka nestydím,
5 yet because she annoys me I will give her justice, to prevent her from constantly coming to pester me.'"
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6 And the Lord said, "Hear those words of the unjust judge.
I dí Pán: Slyšte, co praví ten soudce nepravý.
7 And will not God avenge the wrongs of His own People who cry aloud to Him day and night, although He seems slow in taking action on their behalf?
A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8 Yes, He will soon avenge their wrongs. Yet, when the Son of Man comes, will He find faith on earth?"
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9 And to some who relied on themselves as being righteous men, and looked down upon all others, He addressed this parable.
I řekl také proti některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných za nic nevážíce, podobenství toto:
10 "Two men went up to the Temple to pray," He said; "one being a Pharisee and the other a tax-gatherer.
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhý publikán.
11 The Pharisee, standing erect, prayed as follows by himself: "'O God, I thank Thee that I am not like other people--I am not a thief nor a cheat nor an adulterer, nor do I even resemble this tax-gatherer.
Farizeus stoje, takto se sám v sobě modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12 I fast twice a week. I pay the tithe on all my gains.'
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13 "But the tax-gatherer, standing far back, would not so much as lift his eyes to Heaven, but kept beating his breast and saying, "'O God, be reconciled to me, sinner that I am.'
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14 "I tell you that this man went home more thoroughly absolved from guilt than the other; for every one who uplifts himself will be humbled, but he who humbles himself will be uplifted."
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15 On one occasion people also brought with them their infants, for Him to touch them; but the disciples, noticing this, proceeded to find fault with them.
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16 Jesus however called the infants to Him. "Let the little children come to me," He said; "do not hinder them; for it is to those who are childlike that the Kingdom of God belongs.
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17 I tell you in solemn truth that, whoever does not receive the Kingdom of God like a little child will certainly not enter it."
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť nikoli do něho.
18 The question was put to Him by a Ruler: "Good Rabbi, what shall I do to inherit the Life of the Ages?" (aiōnios g166)
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? (aiōnios g166)
19 "Why do you call me good?" replied Jesus; "there is no one good but One, namely God.
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh.
20 You know the Commandments: 'Do not commit adultery;' 'Do not murder;' 'Do not steal;' 'Do not lie in giving evidence;' 'Honour thy father and thy mother.'"
Umíš přikázaní: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21 "All of those," he replied, "I have kept from my youth."
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22 On receiving this answer Jesus said to him, "There is still one thing wanting in you. Sell everything you possess and give the money to the poor, and you shall have wealth in Heaven; and then come, follow me."
Ale slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
23 But on hearing these words he was deeply sorrowful, for he was exceedingly rich.
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24 Jesus saw his sorrow, and said, "With how hard a struggle do the possessors of riches ever enter the Kingdom of God!
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25 Why, it is easier for a camel to go through a needle's eye than for a rich man to enter the Kingdom of God."
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 "Who then can be saved?" exclaimed the hearers.
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27 "Things impossible with man," He replied, "are possible with God."
A on dí: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28 Then Peter said, "See, we have given up our homes and have followed you."
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 "I solemnly tell you," replied Jesus, "that there is no one who has left house or wife, or brothers or parents or children, for the sake of God's Kingdom,
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží,
31 Then He drew the Twelve to Him and said, "See, we are going up to Jerusalem, and everything written in the Prophets which refers to the Son of Man will be fulfilled.
Tedy pojav dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko Synu člověka to, což psáno jest skrze proroky.
32 For He will be given up to the Gentiles, and be mocked, outraged and spit upon.
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen, i uplván.
33 They will scourge Him and put Him to death, and on the third day He will rise to life again."
A ubičujíce, zamordují jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
34 Nothing of this did they understand. The words were a mystery to them, nor could they see what He meant.
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35 As Jesus came near to Jericho, there was a blind man sitting by the way-side begging.
I stalo se, když se přibližovali k Jericho, slepý jeden seděl podlé cesty, žebře.
36 He heard a crowd of people going past, and inquired what it all meant.
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo.
37 "Jesus the Nazarene is passing by," they told him.
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38 Then, at the top of his voice, he cried out, "Jesus, son of David, take pity on me."
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
39 Those in front reproved him and tried to silence him; but he continued shouting, louder than ever, "Son of David, take pity on me."
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
40 At length Jesus stopped and desired them to bring the man to Him; and when he had come close to Him He asked him,
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41 "What shall I do for you?" "Sir," he replied, "let me recover my sight."
Řka: Co chceš, ať učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42 "Recover your sight," said Jesus: "your faith has cured you."
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43 No sooner were the words spoken than the man regained his sight and followed Jesus, giving glory to God; and all the people, seeing it, gave praise to God.
A i hned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
