Luke 16
1 He said also to His disciples: "There was a rich man who had a steward, about whom a report was brought to him, that he was wasting his property.
Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
2 He called him and said, "'What is this I hear about you? Render an account of your stewardship, for I cannot let you hold it any longer.'
I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
3 "Then the steward said within himself, "'What am I to do? For my master is taking away the stewardship from me. I am not strong enough for field labour: to beg, I should be ashamed.
I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
4 I see what to do, in order that when I am discharged from the stewardship they may give me a home in their own houses.'
Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
5 "So he called all his master's debtors, one by one, and asked the first, 'How much are you in debt to my master?'
I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
6 "'A hundred firkins of oil,' he replied. "'Here is your account,' said the steward: 'sit down quickly and change it into fifty firkins.'
A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
7 "To a second he said, "'And how much do you owe?' "'A hundred quarters of wheat,' was the answer. "'Here is your account,' said he: 'change it into eighty quarters.'
Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
8 "And the master praised the dishonest steward for his shrewdness; for, in relation to their own contemporaries, the men of this age are shrewder than the sons of Light. (aiōn g165)
I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
9 "But I charge you, so to use the wealth which is ever tempting to dishonesty as to win friends who, when it fails, shall welcome you to the tents that never perish. (aiōnios g166)
I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
10 The man who is honest in a very small matter is honest in a great one also; and he who is dishonest in a very small matter is dishonest in a great one also.
Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
11 If therefore you have not proved yourselves faithful in dealing with the wealth that is tainted with fraud, who will entrust to you the true good?
Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
12 And if you have not been faithful in dealing with that which is not your own, who will give you that which is your own?
A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
13 "No servant can be in bondage to two masters. For either he will hate one and love the other, or else he will cling fast to one and scorn the other. You cannot be bondservants both of God and of gold."
Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
14 To all this the Pharisees listened, bitterly jeering at Him; for they were lovers of money.
Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
15 "You are they," He said to them, "who boast of their own goodness before men, but God sees your hearts; for that which holds a proud position among men is detestable in God's sight.
I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
16 The Law and the Prophets continued until John came: from that time the Good News of the Kingdom of God has been spreading, and all classes have been forcing their way into it.
Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
17 But it is easier for earth and sky to pass away than for one smallest detail of the Law to fall to the ground.
Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
18 Every man who divorces his wife and marries another commits adultery; and he who marries her when so divorced from her husband commits adultery.
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
19 "There was once a rich man who habitually arrayed himself in purple and fine linen, and enjoyed a splendid banquet every day,
Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
20 while at his outer door there lay a beggar, Lazarus by name,
A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
21 covered with sores and longing to make a full meal off the scraps flung on the floor from the rich man's table. Nay, the dogs, too, used to come and lick his sores.
Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
22 "But in course of time the beggar died; and he was carried by the angels into Abraham's bosom. The rich man also died, and had a funeral.
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
23 And in Hades, being in torment, he looked and saw Abraham in the far distance, and Lazarus resting in his arms. (Hadēs g86)
Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
24 So he cried aloud, and said, "'Father Abraham, take pity on me and send Lazarus to dip the tip of his finger in water and cool my tongue, for I am in agony in this flame.'
I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
25 "'Remember, my child,' said Abraham, 'that you had all your good things during your lifetime, and that Lazarus in like manner had his bad things. But, now and here, he is receiving consolation and you are in agony.
I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
26 And, besides all this, a vast chasm is immovably fixed between us and you, put there in order that those who desire to cross from this side to you may not be able, nor any be able to cross over from your side to us.'
A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
27 "'I entreat you then, father,' said he, 'to send him to my father's house.
I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
28 For I have five brothers. Let him earnestly warn them, lest they also come to this place of torment.'
Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
29 "'They have Moses and the Prophets,' replied Abraham; 'let them hear them.'
I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
30 "'No, father Abraham,' he pleaded; 'but if some one goes to them from the dead, they will repent.'
A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
31 "'If they are deaf to Moses and the Prophets,' replied Abraham, 'they would not be led to believe even if some one should rise from the dead.'"
I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
