Luke 13
1 Just at that time people came to tell Him about the Galilaeans whose blood Pilate had mingled with their sacrifices.
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
2 "Do you suppose," He asked in reply, "that those Galilaeans were worse sinners than the mass of the Galilaeans, because this happened to them?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
3 I tell you, certainly not. On the contrary, if you are not penitent you will all perish as they did.
Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
4 Or those eighteen on whom the tower at Siloam fell, do you suppose they had failed in their duty more than all the rest of the people who live in Jerusalem?
Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
5 I tell you, certainly not. On the contrary, if you do not repent you will all perish just as they did."
Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6 And He gave them the following parable. "A man," He said, "who had a fig-tree growing in his garden came to look for fruit on it and could find none.
Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
7 So he said to the gardener, "'See, this is the third year I have come to look for fruit on this fig-tree and cannot find any. Cut it down. Why should so much ground be actually wasted?'
I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
8 "But the gardener pleaded, "'Leave it, Sir, this year also, till I have dug round it and manured it.
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
9 If after that it bears fruit, well and good; if it does not, then you shall cut it down.'"
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10 Once He was teaching on the Sabbath in one of the synagogues
Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
11 where a woman was present who for eighteen years had been a confirmed invalid: she was bent double, and was unable to lift herself to her full height.
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
12 But Jesus saw her, and calling to her, He said to her, "Woman, you are free from your weakness."
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13 And He put His hands on her, and she immediately stood upright and began to give glory to God.
I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
14 Then the Warden of the Synagogue, indignant that Jesus had cured her on a Sabbath, said to the crowd, "There are six days in the week on which people ought to work. On those days therefore come and get yourselves cured, and not on the Sabbath day."
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
15 But the Lord's reply to him was, "Hypocrites, does not each of you on the Sabbath untie his bullock or his ass from the stall and lead him to water?
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
16 And this woman, daughter of Abraham as she is, whom Satan had bound for no less than eighteen years, was she not to be loosed from this chain because it is the Sabbath day?"
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
17 When He had said this, all His opponents were ashamed, while the whole multitude was delighted at the many glorious things continually done by Him.
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18 This prompted Him to say, "What is the Kingdom of God like? and to what shall I compare it?
I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
19 It is like a mustard seed which a man drops into the soil in his garden, and it grows and becomes a tree in whose branches the birds roost."
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
20 And again He said, "To what shall I compare the Kingdom of God?
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21 It is like yeast which a woman takes and buries in a bushel of flour, to work there till the whole is leavened."
Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22 He was passing through town after town and village after village, steadily proceeding towards Jerusalem,
I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
23 when some one asked Him, "Sir, are there but few who are to be saved?"
I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
24 "Strain every nerve to force your way in through the narrow gate," He answered; "for multitudes, I tell you, will endeavour to find a way in and will not succeed.
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
25 As soon as the Master of the house shall have risen and shut the door, and you have begun to stand outside and knock at the door and say, "'Sir, open the door for us' --"'I do not know you,' He answers; 'you are no friends of mine.'
Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26 "Then you will plead, "'We have eaten and drunk in your company and you have taught in our streets.'
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
27 "But He will reply, "'I tell you that you are no friends of mine. Begone from me, all of you, wrongdoers that you are.'
I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
28 "There will be the weeping and gnashing of teeth, when you see Abraham and Isaac and Jacob and all the Prophets in the Kingdom of God, and yourselves being driven far away.
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
29 They will come from east and west, from north and south, and will sit down at the banquet in the Kingdom of God.
I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
30 And I tell you that some now last will then be first, and some now first will then be last."
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
31 Just at that time there came some Pharisees who warned Him, saying, "Leave this place and continue your journey; Herod means to kill you."
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
32 "Go," He replied, "and take this message to that fox: "'See, to-day and to-morrow I am driving out demons and effecting cures, and on the third day I finish my course.'
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33 "Yet I must continue my journey to-day and to-morrow and the day following; for it is not conceivable that a Prophet should perish outside of Jerusalem.
Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
34 O Jerusalem, Jerusalem, thou who murderest the Prophets and stonest those who have been sent to thee, how often have I desired to gather thy children just as a hen gathers her brood under her wings, and you would not come!
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
35 See, your house is left to you. But I tell you that you will never see me again until you say, 'Blessed is He who comes in the name of the Lord!'"
Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
