John 6
1 After this Jesus went away across the Lake of Galilee (that is, the Lake of Tiberias).
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 A vast multitude followed Him, because they witnessed the miracles on the sick which He was constantly performing.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Then Jesus went up the hill, and sat there with His disciples.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 The Jewish Festival, the Passover, was at hand.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 And when He looked round and saw an immense crowd coming towards Him, He said to Philip, "Where shall we buy bread for all these people to eat?"
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 He said this to put Philip to the test, for He Himself knew what He was going to do.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 "Seven pounds' worth of bread," replied Philip, "is not enough for them all to get even a scanty meal."
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 One of His disciples, Andrew, Simon Peter's brother, said to Him,
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 "There is a boy here with five barley loaves and a couple of fish: but what is that among so many?"
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 "Make the people sit down," said Jesus. The ground was covered with thick grass; so they sat down, the adult men numbering about 5,000.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 Then Jesus took the loaves, and after giving thanks He distributed them to those who were resting on the ground; and also the fish in like manner--as much as they desired.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 When all were fully satisfied, He said to His disciples, "Gather up the broken portions that remain over, so that nothing be lost."
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 Accordingly they gathered them up; and with the fragments of the five barley loaves--the broken portions that remained over after they had done eating--they filled twelve baskets.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 Thereupon the people, having seen the miracle He had performed, said, "This is indeed the Prophet who was to come into the world."
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Perceiving, however, that they were about to come and carry Him off by force to make Him a king, Jesus withdrew again up the hill alone by Himself.
16 When evening came on, His disciples went down to the Lake.
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 There they got on board a boat, and pushed off to cross the Lake to Capernaum. By this time it had become dark, and Jesus had not yet joined them.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 The Lake also was getting rough, because a strong wind was blowing.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 When, however, they had rowed three or four miles, they saw Jesus walking on the water and coming near the boat.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 They were terrified; but He called to them. "It is I," He said, "do not be afraid."
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 Then they were willing to take Him on board; and in a moment the boat reached the shore at the point to which they were going.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 Next morning the crowd who were still standing about on the other side of the Lake found that there had been but one small boat there, and they had seen that Jesus did not go on board with His disciples, but that His disciples went away without Him.
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 Yet a number of small boats came from Tiberias to the neighbourhood of the place where they had eaten the bread after the Lord had given thanks.
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 When however the crowd saw that neither Jesus nor His disciples were there, they themselves also took boats and came to Capernaum to look for Jesus.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 So when they had crossed the Lake and had found Him, they asked Him, "Rabbi, when did you come here?"
26 "In most solemn truth I tell you," replied Jesus, "that you are searching for me not because you have seen miracles, but because you ate the loaves and had a hearty meal.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Bestow your pains not on the food which perishes, but on the food that remains unto the Life of the Ages--that food which will be the Son of Man's gift to you; for on Him the Father, God, has set His seal." (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 "What are we to do," they asked, "in order to carry out the things that God requires?"
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 "This," replied Jesus, "is above all the thing that God requires--that you should be believers in Him whom He has sent."
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 "What miracle then," they asked, "do you perform for us to see and become believers in you? What do you do?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Our forefathers ate the manna in the Desert, as it is written, 'He gave them bread out of Heaven to eat'."
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 "In most solemn truth I tell you," replied Jesus, "that Moses did not give you the bread out of Heaven, but my Father is giving you the bread--the true bread--out of Heaven.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 For God's bread is that which comes down out of Heaven and gives Life to the world."
34 "Sir," they said, "always give us that bread."
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 "I am the bread of Life," replied Jesus; "he who comes to me shall never hunger, and he who believes in me shall never, never thirst.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 But it is as I have said to you: you have seen me and yet you do not believe.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 Every one whom the Father gives me will come to me, and him who comes to me I will never on any account drive away.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 For I have left Heaven and have come down to earth not to seek my own pleasure, but to do the will of Him who sent me.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 And this is the will of Him who sent me, that of all that He has given me I should lose nothing, but should raise it to life on the last day.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 For this is my Father's will, that every one who fixes his gaze on the Son of God and believes in Him should have the Life of the Ages, and I will raise him to life on the last day." (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 Now the Jews began to find fault about Him because of His claiming to be the bread which came down out of Heaven.
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 They kept asking, "Is not this man Joseph's son? Is he not Jesus, whose father and mother we know? What does he mean by now saying, 'I have come down out of Heaven'?"
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 "Do not thus find fault among yourselves," replied Jesus;
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 "no one can come to me unless the Father who sent me draws him; then I will raise him to life on the last day.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 It stands written in the Prophets, 'And they shall all of them be taught by God'. Every one who listens to the Father and learns from Him comes to me.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 No one has ever seen the Father--except Him who is from God. He has seen the Father.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 I am the bread of Life.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Your forefathers ate the manna in the Desert, and they died.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 Here is the bread that comes down out of Heaven that a man may eat it and not die.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 I am the living bread come down out of Heaven. If a man eats this bread, he shall live for ever. Moreover the bread which I will give is my flesh given for the life of the world." (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 This led to an angry debate among the Jews. "How can this man," they argued, "give us his flesh to eat?"
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 "In most solemn truth I tell you," said Jesus, "that unless you eat the flesh of the Son of Man and drink His blood, you have no Life in you.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 He who eats my flesh and drinks my blood has the Life of the Ages, and I will raise him up on the last day. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is true food, and my blood is true drink.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 He who eats my flesh and drinks my blood remains in union with me, and I remain in union with him.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 As the ever-living Father has sent me, and I live because of the Father, so also he who eats me will live because of me.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 This is the bread which came down out of Heaven; it is unlike that which your forefathers ate--for they ate and yet died. He who eats this bread shall live for ever." (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 Jesus said all this in the synagogue while teaching at Capernaum.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Many therefore of His disciples, when they heard it, said, "This is hard to accept. Who can listen to such teaching?"
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 But, knowing in Himself that His disciples were dissatisfied about it, Jesus asked them,
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 "Does this seem incredible to you? What then if you were to see the Son of Man ascending again where He was before?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 It is the spirit which gives Life. The flesh confers no benefit whatever. The words I have spoken to you are spirit and are Life.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 But there are some of you who do not believe." For Jesus knew from the beginning who those were that did not believe, and who it was that would betray Him.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 So He added, "That is why I told you that no one can come to me unless it be granted him by the Father."
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 Thereupon many of His disciples left Him and went away, and no longer associated with Him.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 Jesus therefore appealed to the Twelve. "Will you go also?" He asked.
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 "Master," replied Simon Peter, "to whom shall we go? Your teachings tell us of the Life of the Ages. (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 And we have come to believe and know that you are indeed the Holy One of God."
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 "Did not I choose you--the Twelve?" said Jesus, "and even of you one is a devil."
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 He alluded to Judas, the son of Simon the Iscariot. For he it was who, though one of the Twelve, was afterwards to betray Him.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
