Hebrews 1
1 God, who in ancient days spoke to our forefathers in many distinct messages and by various methods through the Prophets,
Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
2 has at the end of these days spoken to us through a Son, who is the pre-destined Lord of the universe, and through whom He made the Ages. (aiōn g165)
Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)
3 He brightly reflects God's glory and is the exact representation of His being, and upholds the universe by His all-powerful word. After securing man's purification from sin He took His seat at the right hand of the Majesty on high,
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
4 having become as far superior to the angels as the Name He possesses by inheritance is more excellent than theirs.
Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
5 For to which of the angels did God ever say, "My Son art Thou: I have this day become Thy Father;" and again, "I will be a Father to Him, and He shall be My Son"?
Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
6 But speaking of the time when He once more brings His Firstborn into the world, He says, "And let all God's angels worship Him."
A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
7 Moreover of the angels He says, "He changes His angels into winds, and His ministering servants into a flame of fire."
A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
8 But of His Son, He says, "Thy throne, O God, is for ever and for ever, and the sceptre of Thy Kingdom is a sceptre of absolute justice. (aiōn g165)
Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (aiōn g165)
9 Thou hast loved righteousness and hated lawlessness; therefore God, Thy God, has anointed Thee with the oil of gladness beyond Thy companions."
Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
10 It is also of His Son that God says, "Thou, O Lord, in the beginning didst lay the foundations of the earth, and the heavens are the work of Thy hands.
A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
11 The heavens will perish, but Thou remainest; and they will all grow old like a garment,
Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
12 and, as though they were a mantle Thou wilt roll them up; yes, like a garment, and they will undergo change. But Thou art the same, and Thy years will never come to an end."
A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
13 To which of the angels has He ever said, "Sit at My right hand till I make Thy foes a footstool for Thy feet"?
A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
14 Are not all angels spirits that serve Him--whom He sends out to render service for the benefit of those who, before long, will inherit salvation?
Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
