2 Corinthians 7

1 Having therefore these promises, beloved friends, let us purify ourselves from all defilement of body and of spirit, and secure perfect holiness through the fear of God.

Mějme na paměti, milí přátelé, že tyto sliby platí právě nám. Zřekněme se proto všeho, co špiní tělo nebo duši. Berme vážně Boží slova a usilujeme o to, abychom se Bohu líbili.

2 Make room for us in your hearts. There is not one of you whom we have wronged, not one to whom we have done harm, not one over whom we have gained any selfish advantage.

Nikomu z vás jsem neukřivdil, nikdo o nic nepřišel mým přičiněním. Proč by měly být na vaší straně ještě nějaké výhrady?

3 I do not say this to imply blame, for, as I have already said, you have such a place in our hearts that we would die with you or live with you.

Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění.

4 I have great confidence in you: very loudly do I boast of you. I am filled with comfort: my heart overflows with joy amid all our affliction.

Mám k vám naprostou důvěru a jsem na vás hrdý; myšlenky na vás mě povzbuzují, takže přes všechny trampoty se mám pořád z čeho radovat.

5 For even after our arrival in Macedonia we could get no relief such as human nature craves. We were greatly harassed; there were conflicts without and fears within.

Ani příchod do Makedonie mi nepřinesl úlevu: okolo samý nepřítel, uvnitř neklid a nejistota.

6 But He who comforts the depressed--even God-- comforted us by the coming of Titus, and not by his coming only,

Ale Bůh se ujímá těch, kdo se octli na dně. Když bylo nejhůř, vrátil se Titus a vlil do mne novou sílu

7 but also by the fact that he had felt comforted on your account, and by the report which he brought of your eager affection, of your grief, and of your jealousy on my behalf, so that I rejoiced more than ever.

– nejen svou přítomností, ale hlavně zprávami, které mi od vás přinesl. Vyprávěl mi o vaší lítosti a jak se těšíte na můj příchod a že jste připraveni postavit se plně za mne. To mě nejen docela uklidnilo, ale přímo zaplavilo radostí.

8 For if I gave you pain by that letter, I do not regret it, though I did regret it then. I see that that letter, even though for a time it gave you pain, had a salutary effect.

I když jste mým dopisem byli dotčeni, jsem nakonec přece jen rád, že jsem ho napsal.

9 Now I rejoice, not in your grief, but because the grief led to repentance; for you sorrowed with a godly sorrow, which prevented you from receiving injury from us in any respect.

Nejdřív jsem toho skoro litoval, ale teď vidím, že jsem udělal dobře, protože jste přece jen změnili stanovisko.

10 For godly sorrow produces repentance leading to salvation, a repentance not to be regretted; but the sorrow of the world finally produces death.

Bůh užil bolesti jako léku k vaší nápravě, takže jsem vám nijak neublížil. Lítost způsobená Bohem vede člověka ke změně postoje a tím i k záchraně, taková lítost je žádoucí. Na druhé straně nespokojenost bez Boha člověka jen ubíjí.

11 For mark the effects of this very thing--your having sorrowed with a godly sorrow--what earnestness it has called forth in you, what eagerness to clear yourselves, what indignation, what alarm, what longing affection, what jealousy, what meting out of justice! You have completely wiped away reproach from yourselves in the matter.

Podívejte se, jak vám tahle hořká pilulka prospěla! Pryč je lhostejnost ke hříchu. Konečně jste se ho ulekli a zošklivili si hoa horlivě spěcháte omluvit se a viníka potrestat. Udělali jste pro nápravu všechno, co jste mohli.

12 Therefore, though I wrote to you, it was not to punish the offender, nor to secure justice for him who had suffered the wrong, but it was chiefly in order that your earnest feeling on our behalf might become manifest to yourselves in the sight of God.

Když jsem tento dopis psal, nešlo mi však ani tolik o viníka či postiženého, jako jsem se chtěl přesvědčit, zda vám na mně ještě záleží. Díky Bohu, nezklamal jsem se.

13 For this reason we feel comforted; and--in addition to this our comfort--we have been filled with all the deeper joy at Titus's joy, because his spirit has been set at rest by you all.

Ještě víc mě však potěšilo, jakou radost z vás měl Titus.

14 For however I may have boasted to him about you, I have no reason to feel ashamed; but as we have in all respects spoken the truth to you, so also our boasting to Titus about you has turned out to be the truth.

Ze vší chvály, kterou ode mne na vás slyšel, nemusel jsem nic brát zpátky. Vždycky jsem mluvil jen pravdu, i Titus se teď mohl přesvědčit, že jsem nepřeháněl.

15 And his strong and tender affection is all the more drawn out towards you when he recalls to mind the obedience which all of you manifested by the timidity and nervous anxiety with which you welcomed him.

Po tom, s jakou starostlivostí jste ho přijali a jak ochotně jste se zařídili podle mých pokynů, i on si vás oblíbil.

16 I rejoice that I have absolute confidence in you.

Jsem šťastný, že je mezi námi zase všechno jako dřív a že vám mohu i nadále plně důvěřovat.