2 Corinthians 2
1 But, so far as I am concerned, I have resolved not to have a painful visit the next time I come to see you.
Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
2 For if I of all men give you pain, who then is there to gladden my heart, but the very persons to whom I give pain?
Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
3 And I write this to you in order that when I come I may not receive pain from those who ought to give me joy, confident as I am as to all of you that my joy is the joy of you all.
A toto samo psal jsem vám, abych přijda, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás.
4 For with many tears I write to you, and in deep suffering and depression of spirit, not in order to grieve you, but in the hope of showing you how brimful my heart is with love for you.
Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kterouž k vám velikou mám.
5 Now if any one has caused sorrow, it has been caused not so much to me, as in some degree--for I have no wish to exaggerate--to all of you.
Jestližeť pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ale poněkud, (abych nepřetížil, ) všecky vás.
6 In the case of such a person the punishment which was inflicted by the majority of you is enough.
Dostiť má takový na tom trestání od mnohých,
7 So that you may now take the opposite course, and forgive him rather and comfort him, for fear he should perhaps be driven to despair by his excess of grief.
Tak abyste naproti tomu již raději odpustili, a potěšili ho, aby snad přílišným zámutkem nebyl sehlcen takový.
8 I beg you therefore fully to reinstate him in your love.
Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
9 For in writing to you I have also this object in view--to discover by experience whether you are prepared to be obedient in every respect.
Nebo i proto psal jsem, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.
10 When you forgive a man an offence I also forgive it; for in fact what I have forgiven, if I have forgiven anything, has always been for your sakes in the presence of Christ,
Komuž pak vy co odpouštíte, i já. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás jsem učinil, před oblíčejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
11 for fear Satan should gain an advantage over us. For we are not ignorant of his devices.
Neboť nejsou nám myšlení jeho neznámá.
12 Now when I came into the Troad to spread there the Good News about the Christ, even though in the Lord's providence a door stood open before me,
Když jsem pak přišel do Troady, příčinou evangelium Kristova, ačkoli dvéře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem upokojení v duchu svém, proto že jsem nenalezl Tita, bratra svého.
13 yet, obtaining no relief for my spirit because I did not find our brother Titus, I bade them farewell and went on into Macedonia.
Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
14 But to God be the thanks who in Christ ever heads our triumphal procession, and by our hands waves in every place that sweet incense, the knowledge of Him.
Bohu pak chvála, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
15 For we are a fragrance of Christ grateful to God in those whom He is saving and in those who are perishing;
Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, kteříž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
16 to the last-named an odor of death predictive of death, and to the others an odor of life predictive of life. And for such service as this who is competent?
Těmto zajisté vůně smrtelná k smrti, oněmno pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
17 We are; for, unlike most teachers, we are not fraudulent hucksters of God's Message; but with transparent motives, as commissioned by God, in God's presence and in communion with Christ, so we speak.
Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, ale jako z Boha, před oblíčejem Božím, o Kristu mluvíme.
