< 2 Corinthians 12 >

1 I am compelled to boast. It is not a profitable employment, but I will proceed to visions and revelations granted me by the Lord.
Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k viděním a zjevením Páně.
2 I know a Christian man who fourteen years ago-- whether in the body I do not know, or out of the body I do not know; God knows--was caught up (this man of whom I am speaking) even to the highest Heaven.
Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví, ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.
3 And I know that this man-- whether in the body or apart from the body I do not know;
A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví, )
4 God knows--was caught up into Paradise and heard unspeakable things which no human being is permitted to repeat.
Že byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
5 Of such a one I will boast; but of myself I will not boast, except in my weaknesses.
Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nebudu se chlubiti, než toliko nemocmi svými.
6 If however I should choose to boast, I should not be a fool for so doing, for I should be speaking the truth. But I forbear, lest any one should be led to estimate me more highly than what his own eyes attest, or more highly than what he hears from my lips.
Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť nemoudrým, pravdu zajisté povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více o mně, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
7 And judging by the stupendous grandeur of the revelations--therefore lest I should be over-elated there has been sent to me, like the agony of impalement, Satan's angel dealing blow after blow, lest I should be over-elated.
A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, anděl satan, aby mne zašijkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
8 As for this, three times have I besought the Lord to rid me of him;
Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9 but His reply has been, "My grace suffices for you, for power matures in weakness." Most gladly therefore will I boast of my infirmities rather than complain of them--in order that Christ's power may overshadow me.
Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
10 In fact I take pleasure in infirmities, in the bearing of insults, in distress, in persecutions, in grievous difficulties--for Christ's sake; for when I am weak, then I am strong.
Protož líbost mám v nemocech, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tehdy silen jsem.
11 It is foolish of me to write all this, but you have compelled me to do so. Why, you ought to have been my vindicators; for in no respect have I been inferior to these superlatively great Apostles, even though in myself I am nothing.
Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Nebo já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl nežli ti velicí apoštolé, ačkoli nic nejsem.
12 The signs that characterize the true Apostle have been done among you, accompanied by unwearied fortitude, and by tokens and marvels and displays of power.
Znamení zajisté apoštolství prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích, a v zázracích, a v mocech.
13 In what respect, therefore, have you been worse dealt with than other Churches, except that I myself never hung as a dead weight upon you? Forgive the injustice I thus did you!
Nebo co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já nezahálel s obtížením vaším? Odpusťtež mi to bezpráví.
14 See, I am now for the third time prepared to visit you, but I will not be a dead weight to you. I desire not your money, but yourselves; for children ought not to put by for their parents, but parents for their children.
Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť zaháleti s obtížením vaším. Neboť nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Nemajíť zajisté synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
15 And as for me, most gladly will I spend all I have and be utterly spent for your salvation.
Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
16 If I love you so intensely, am I the less to be loved? Be that as it may: I was not a burden to you. But being by no means scrupulous, I entrapped you, they say!
Ale nechť jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
17 Have I gained any selfish advantage over you through any one of the messengers I have sent to you?
Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
18 I begged Titus to visit you, and sent our other brother with him. Did Titus gain any selfish advantage over you? Were not he and I guided by one and the same Spirit, and did we not walk in the same steps?
Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlepějemi?
19 You are imagining, all this time, that we are making our defense at your bar. In reality it is as in God's presence and in communion with Christ that we speak; but, dear friends, it is all with a view to your progress in goodness.
A zase domníváte-li se, že se vymlouváme před vámi? Před oblíčejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
20 For I am afraid that perhaps when I come I may not find you to be what I desire, and that you may find me to be what you do not desire; that perhaps there may be contention, jealousy, bitter feeling, party spirit, ill-natured talk, backbiting, undue eulogy, unrest;
Neboť se bojím, abych snad přijda, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebylo svárů, závistí, hněvů, vád, utrhání, reptání, nadýmání, různic,
21 and that upon re-visiting you I may be humbled by my God in your presence, and may have to mourn over many whose hearts still cling to their old sins, and who have not repented of the impurity, fornication, and gross sensuality, of which they have been guilty.
Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž prvé hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.

< 2 Corinthians 12 >