1 Corinthians 11
1 Be imitators of me, in so far as I in turn am an imitator of Christ.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Now I commend you for remembering me in everything, and because you hold fast truths and practices precisely as I have taught them to you.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
3 I would have you know, however, that of every man, Christ is the Head, that of a woman her husband is the Head, and that God is Christ's Head.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 A man who wears a veil when praying or prophesying dishonors his Head;
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 but a woman who prays or prophesies with her head uncovered dishonors her Head, for it is exactly the same as if she had her hair cut short.
Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 If a woman will not wear a veil, let her also cut off her hair. But since it is a dishonor to a woman to have her hair cut off or her head shaved, let her wear a veil.
Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 For a man ought not to have a veil on his head, since he is the image and glory of God; while woman is the glory of man.
Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
8 Man does not take his origin from woman, but woman takes hers from man.
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 For man was not created for woman's sake, but woman for man's.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 That is why a woman ought to have on her head a symbol of subjection, because of the angels.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 Yet, in the Lord, woman is not independent of man nor man independent of woman.
A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
12 For just as woman originates from man, so also man comes into existence through woman, but everything springs originally from God.
Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Judge of this for your own selves: is it seemly for a woman to pray to God when she is unveiled?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
14 Does not Nature itself teach you that if a man has long hair it is a dishonor to him,
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 but that if a woman has long hair it is her glory, because her hair was given her for a covering?
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
16 But if any one is inclined to be contentious on the point, we have no such custom, nor have the Churches of God.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 But while giving you these instructions, there is one thing I cannot praise--your meeting together, with bad rather than good results.
Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 for, in the first place, when you meet as a Church, there are divisions among you. This is what I am told, and I believe that there is some truth in it.
Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 For there must of necessity be differences of opinion among you, in order that it may be plainly seen who are the men of sterling worth among you.
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
20 When, however, you meet in one place, there is no eating the Supper of the Lord;
Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
21 for it is his own supper of which each of you is in a hurry to partake, and one eats like a hungry man, while another has already drunk to excess.
Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 Why, have you no homes in which to eat and drink? Or do you wish to show your contempt for the Church of God and make those who have no homes feel ashamed? What shall I say to you? Shall I praise you? In this matter I certainly do not praise you.
A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
23 For it was from the Lord that I received the facts which, in turn, I handed on to you; how that the Lord Jesus, on the night He was to be betrayed, took some bread,
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 and after giving thanks He broke it and said, "This is my body which is about to be broken for you. Do this in memory of me."
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 In the same way, when the meal was over, He also took the cup. "This cup," He said, "is the new Covenant of which my blood is the pledge. Do this, every time that you drink it, in memory of me."
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 For every time that you eat this bread and drink from the cup, you are proclaiming the Lord's death--until He returns.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
27 Whoever, therefore, in an unworthy manner, eats the bread or drinks from the cup of the Lord sins against the body and blood of the Lord.
A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 But let a man examine himself, and, having done that, then let him eat the bread and drink from the cup.
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 For any one who eats and drinks, eats and drinks judgement to himself, if he fails to estimate the body aright.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 That is why many among you are sickly and out of health, and why not a few die.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 If, however, we estimated ourselves aright, we should not be judged.
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 But when we are judged by the Lord, chastisement follows, to save us from being condemned along with the world.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
33 Therefore, brethren, when you come together for this meal, wait for one another.
A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
34 If any one is hungry, let him eat at home; so that your coming together may not lead to judgement. The other matters I will deal with whenever I come.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
