Psalms 49
1 To the chief Musician, A Psalm for the sons of Korah. Hear this, all [ye] people; give ear, all [ye] inhabitants of the world:
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Both low and high, rich and poor together.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 My mouth shall speak of wisdom; and the meditation of my heart [shall be] of understanding.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 I will incline my ear to a parable: I will open my dark saying upon the harp.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Why should I fear in the days of evil, [when] the iniquity of my heels shall encompass me?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 They that trust in their wealth, and boast themselves in the multitude of their riches;
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 None [of them] can by any means redeem his brother, nor give to God a ransom for him:
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 (For the redemption of their soul [is] precious, and it ceaseth for ever: )
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 That he should still live for ever, [and] not see corruption.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 For he seeth [that] wise men die, likewise the fool and the brutish person perish, and leave their wealth to others.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Their inward thought [is], [that] their houses [shall continue] for ever, [and] their dwelling places to all generations; they call [their] lands after their own names.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Nevertheless man [being] in honor abideth not: he is like the beasts [that] perish.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 This their way [is] their folly: yet their posterity approve their sayings. (Selah)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Like sheep they are laid in the grave; death shall feed on them; and the upright shall have dominion over them in the morning; and their beauty shall consume in the grave from their dwelling. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
15 But God will redeem my soul from the power of the grave: for he shall receive me. (Selah) (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Be not thou afraid when one is made rich, when the glory of his house is increased;
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 For when he dieth he shall carry nothing away: his glory shall not descend after him.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Though while he lived he blessed his soul: and [men] will praise thee, when thou doest well to thyself.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 He shall go to the generation of his fathers; they shall never see light.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Man [that is] in honor, and understandeth not, is like the beasts [that] perish.
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
