Psalms 12

1 To the chief Musician upon Sheminith. A Psalm of David. Help, LORD; for the godly man ceaseth; for the faithful fail from among the children of men.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 They speak vanity every one with his neighbor: [with] flattering lips [and] with a double heart do they speak.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 The LORD shall cut off all flattering lips, [and] the tongue that speaketh proud things:

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 Who have said, With our tongue will we prevail; our lips [are] our own: who [is] lord over us?

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 For the oppression of the poor, for the sighing of the needy, now will I arise, saith the LORD; I will set [him] in safety [from him that] puffeth at him.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 The words of the LORD [are] pure words: [as] silver tried in a furnace of earth, purified seven times.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 Thou shalt keep them, O LORD, thou shalt preserve them from this generation for ever.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 The wicked walk on every side, when the vilest men are exalted.

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.