Proverbs 25
1 These [are] also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 [It is] the glory of God to conceal a thing: but the honor of kings [is] to search out a matter.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 The heaven for hight, and the earth for depth, and the heart of kings [is] unsearchable.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Take away the wicked [from] before the king, and his throne shall be established in righteousness.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great [men]:
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 For better [it is] that it be said to thee, Come up hither; than that thou shouldst be put lower in the presence of the prince whom thy eyes have seen.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Go not forth hastily to strive, lest [thou know not] what to do in the end thereof, when thy neighbor hath put thee to shame.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Debate thy cause with thy neighbor [himself]; and reveal not a secret to another:
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Lest he that heareth [it] put thee to shame, and thy infamy turn not away.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 A word fitly spoken [is like] apples of gold in pictures of silver.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 [As] an ear-ring of gold, and an ornament of fine gold, [so is] a wise reprover upon an obedient ear.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 As the cold of snow in the time of harvest, [so is] a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Whoever boasteth himself of a false gift [is like] clouds and wind without rain.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled with it, and vomit it.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Withdraw thy foot from thy neighbor's house; lest he be weary of thee, and [so] hate thee.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 A man that beareth false witness against his neighbor [is] a maul, and a sword, and a sharp arrow.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Confidence in an unfaithful man in time of trouble [is like] a broken tooth, and a foot out of joint.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 [As] he that taketh away a garment in cold weather, [and as] vinegar upon nitre; so [is] he that singeth songs to a heavy heart.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 If thy enemy shall hunger, give him bread to eat; and if he shall thirst, give him water to drink:
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the LORD will reward thee.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 The north wind driveth away rain: so [doth] an angry countenance a backbiting tongue.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 [It is] better to dwell in a corner of the house-top, than with a brawling woman and in a wide house.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 [As] cold waters to a thirsty soul, so [is] good news from a far country.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 A righteous man falling down before the wicked [is as] a turbid fountain, and a corrupt spring.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 [It is] not good to eat much honey: so [for men] to search their own glory [is not] glory.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 He that [hath] no rule over his own spirit [is like] a city [that is] broken down, [and] without walls.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
