Matthew 18
1 At the same time came the disciples to Jesus, saying, Who is the greatest in the kingdom of heaven?
Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“
2 And Jesus called a little child to him, and set him in the midst of them,
Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně
3 And said, Verily I say to you, Except ye be converted, and become as little children, ye shall not enter into the kingdom of heaven.
a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete.
4 Whoever therefore shall humble himself as this little child, the same is greatest in the kingdom of heaven.
Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat.
5 And whoever shall receive one such little child in my name, receiveth me.
Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně.
6 But whoever shall cause one of these little ones who believe in me, to sin, it were better for him that a millstone were hanged about his neck, and [that] he were drowned in the depth of the sea.
Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.
7 Woe to the world because of offenses! for it must needs be that offenses come; but woe to that man by whom the offense cometh!
Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha.
8 Wherefore, if thy hand or thy foot causeth thee to sin, cut them off, and cast [them] from thee: it is better for thee to enter into life halt or maimed, rather than having two hands or two feet, to be cast into everlasting fire. (aiōnios g166)
I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. (aiōnios g166)
9 And if thy eye causeth thee to sin, pluck it out, and cast [it] from thee: it is better for thee to enter into life with one eye, rather than having two eyes, to be cast into hell-fire. (Geenna g1067)
A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení. (Geenna g1067)
10 Take heed that ye despise not one of these little ones: for I say to you, that in heaven their angels do always behold the face of my Father who is in heaven.
Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem.
11 For the Son of man is come to save that which was lost.
Přišel jsem zachránit ztracené.
12 How think ye? if a man hath a hundred sheep, and one of them is gone astray, doth he not leave the ninety and nine, and go to the mountains, and seek that which is gone astray?
Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou?
13 And if he findeth it, verily I say to you, he rejoiceth more over that [sheep], than over the ninety and nine which went not astray.
A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly.
14 Even so it is not the will of your Father who is in heaven, that one of these little ones should perish.
A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.
15 Moreover, if thy brother shall trespass against thee, go and tell him his fault between thee and him alone: if he shall hear thee, thou hast gained thy brother.
Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra.
16 But if he will not hear [thee], [then] take with thee one or two more, that in the mouth of two or three witnesses every word may be established.
Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru.
17 And if he shall neglect to hear them, tell [it] to the church: but if he shall neglect to hear the church, let him be to thee as a heathen and a publican.
Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen.
18 Verily I say to you, Whatever ye shall bind on earth, shall be bound in heaven: and whatever ye shall loose on earth, shall be loosed in heaven.
Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi.
19 Again I say to you, That if two of you shall agree on earth, concerning any thing that they shall ask, it shall be done for them by my Father who is in heaven.
A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší.
20 For where two or three are assembled in my name, there am I in the midst of them.
Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“
21 Then came Peter to him, and said, Lord, how often shall my brother sin against me, and I forgive him? till seven times?
Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“
22 Jesus saith to him, I say not to thee, Until seven times: but, Until seventy times seven.
Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.
23 Therefore is the kingdom of heaven likened to a certain king who would take account of his servants.
Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými.
24 And when he had begun to reckon, one was brought to him who owed him ten thousand talents.
Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh.
25 But as he had not ability to pay, his lord commanded him to be sold, and his wife and children, and all that he had, and payment to be made.
Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh.
26 The servant therefore fell down, and worshiped him, saying, Lord, have patience with me, and I will pay thee all.
On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘
27 Then the lord of that servant was moved with compassion, and loosed him, and forgave him the debt.
Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil.
28 But the same servant went out, and found one of his fellow-servants, who owed him a hundred pence: and he laid hands on him, and took [him] by the throat, saying, Pay me what thou owest.
Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘
29 And his fellow-servant fell down at his feet, and besought him, saying, Have patience with me, and I will pay thee all.
Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘
30 And he would not: but went and cast him into prison, till he should pay the debt.
Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí.
31 So when his fellow-servants saw what was done, they were very sorry, and came and told to their lord all that was done.
Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi.
32 Then his lord, having called him, said to him, O thou wicked servant, I forgave thee all that debt, because thou desiredst me:
Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil!
33 Shouldst thou not also have had compassion on thy fellow-servant, even as I had pity on thee?
A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘
34 And his lord was wroth, and delivered him to the tormentors, till he should pay all that was due to him.
A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí.
35 So likewise shall my heavenly Father do to you, if ye from your hearts forgive not every one his brother their trespasses.
Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“
