Luke 8
1 And it came to pass afterward, that he went throughout every city and village, preaching and showing the glad tidings of the kingdom of God: and the twelve [were] with him,
I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním,
2 And certain women, who had been healed of evil spirits and infirmities, Mary called Magdalene, out of whom went seven demons.
I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,
3 And Joanna the wife of Chuza Herod's steward, and Susanna, and many others, who ministered to him of their substance.
A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
4 And when many people were collected, and had come to him out of every city, he spoke by a parable:
Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:
5 A sower went out to sow his seed: and as he sowed, some fell by the way side; and it was trodden down, and the fowls of the air devoured it.
Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.
6 And some fell upon a rock; and as soon as it was sprung up, it withered, because it lacked moisture.
A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.
7 And some fell among thorns; and the thorns sprang up with it, and choked it.
Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.
8 And other fell on good ground, and sprang up, and bore fruit a hundred-fold. And when he had said these things, he cried, He that hath ears to hear, let him hear.
A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9 And his disciples asked him, saying, What doth this parable mean?
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10 And he said, To you it is given to know the mysteries of the kingdom of God: but to others in parables; that seeing they may not see, and hearing they may not understand.
A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11 Now the parable is this: The seed is the word of God.
Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12 Those by the way side, are they that hear; then cometh the devil, and taketh away the word out of their hearts, lest they should believe and be saved.
A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
13 They on the rock [are they], who, when they hear, receive the word with joy; and these have no root, who for a while believe, and in time of temptation fall away.
Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
14 And that which fell among thorns are they, who, when they have heard, go forth, and are choked with cares and riches and pleasures of [this] life, and bring no fruit to perfection.
Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
15 But that on the good ground are they, who in an honest and good heart, having heard the word, keep [it], and bring forth fruit with patience.
Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti.
16 No man, when he hath lighted a candle, covereth it with a vessel, or putteth [it] under a bed; but setteth [it] on a candlestick, that they who enter in may see the light.
Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
17 For nothing is secret, that shall not be made manifest; neither [any thing] hid, that shall not be known, and come abroad.
Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.
18 Take heed therefore how ye hear: for whoever hath, to him shall be given; and whoever hath not, from him shall be taken even that which he seemeth to have.
Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
19 Then came to him [his] mother and his brethren, and could not come near to him for the crowd.
Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
20 And it was told to him [by certain], who said, Thy mother and thy brethren stand without, desiring to see thee.
I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
21 And he answered and said to them, My mother and my brethren are these who hear the word of God, and do it.
A on odpověděv, řekl k nim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
22 Now it came to pass on a certain day, that he went into a boat with his disciples: and he said to them, Let us go over to the other side of the lake. And they lanched forth.
Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.
23 But as they sailed, he fell asleep: and there came down a storm of wind on the lake; and they were filled [with water], and were in jeopardy.
A když se plavili, usnul. Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero, a vlny lodí naplňovaly, takže v nebezpečenství byli.
24 And they came to him, and awoke him, saying, Master, master, we perish. Then he arose, and rebuked the wind, and the raging of the water: and they ceased, and there was a calm.
I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I přestala bouře, a stalo se utišení.
25 And he said to them, Where is your faith? And they being afraid, wondered, saying one to another, What manner of man is this! for he commandeth even the winds and water, and they obey him.
I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
26 And they arrived at the country of the Gadarenes, which is over against Galilee.
I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
27 And when he went forth to land, there met him out of the city a certain man, who had demons a long time, and wore no clothes, neither abode in [any] house, but in the tombs.
A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.
28 When he saw Jesus, he cried out, and fell down before him, and with a loud voice said, What have I to do with thee, Jesus, [thou] Son of God most high? I beseech thee torment me not.
Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co je tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
29 (For he had commanded the unclean spirit to come out of the man. For often it had caught him, and he was kept bound with chains, and in fetters: and he broke the bands, and was driven by the demon into the wilderness.)
Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.
30 And Jesus asked him, saying, What is thy name? And he said, Legion: because many demons had entered into him.
I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti. (Abyssos g12)
32 And there was there a herd of many swine feeding on the mountain: and they besought him that he would suffer them to enter into them. And he suffered them.
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
33 Then the demons went out of the man, and entered into the swine: and the herd ran violently down a steep place into the lake, and were choked.
I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.
34 When they that fed [them] saw what was done, they fled, and went and told [it] in the city and in the country.
A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
35 Then they went out to see what was done; and came to Jesus, and found the man out of whom the demons had departed, sitting at the feet of Jesus, clothed, and in his right mind: and they were afraid.
I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
36 They also who saw [it], told them by what means he that was possessed by the demons was healed.
A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.
37 Then the whole multitude of the surrounding country of the Gadarenes, besought him to depart from them: for they were taken with great fear. And he went into the boat, and returned.
I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
38 Now the man out of whom the demons had departed, besought him that he might be with him. But Jesus sent him away, saying,
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
39 Return to thy own house, and show how great things God hath done to thee. And he went away and published throughout the whole city, how great things Jesus had done to him.
Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
40 And it came to pass, that, when Jesus had returned, the people [gladly] received him: for they were all waiting for him.
Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
41 And behold, there came a man named Jairus, and he was a ruler of the synagogue: and he fell down at the feet of Jesus, and besought him that he would come into his house:
A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
42 For he had one daughter only, about twelve years of age, and she lay dying. (But as he was going, the people thronged him.
Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup.
43 And a woman having an issue of blood twelve years, who had spent all her living upon physicians, neither could be healed by any,
Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti, )
44 Came behind [him], and touched the border of his garment: and immediately her issue of blood stanched.
Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
45 And Jesus said, Who touched me? When all denied, Peter, and they that were with him, said, Master, the multitude throng thee, and press [thee], and sayest thou, Who touched me?
I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl?
46 And Jesus said, Somebody hath touched me: for I perceive that virtue hath gone out of me.
I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla.
47 And when the woman saw that she was not hid, she came trembling, and falling down before him, she declared to him before all the people for what cause she had touched him, and how she was healed immediately.
A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48 And he said to her, Daughter, be of good comfort: thy faith hath made thee whole; go in peace.
A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
49 While he was yet speaking, there cometh one from the house of the ruler of the synagogue, saying to him, Thy daughter is dead: trouble not the Master.
A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra.
50 But when Jesus heard [it], he answered him, saying, Fear not: believe only, and she shall be healed.
Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.
51 And when he came into the house, he suffered no man to go in, save Peter, and James, and John, and the father and the mother of the maiden.
A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
52 And all wept and bewailed her: but he said, Weep not: she is not dead, but sleepeth.
Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť.
53 And they derided him, knowing that she was dead.
I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela.
54 And he put them all out, and took her by the hand, and called, saying, Maid, arise.
On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň!
55 And her spirit came again, and she arose immediately: and he commanded to give her food.
I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
56 And her parents were astonished: but he charged them that they should tell no man what was done.
I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
