Luke 5
1 And it came to pass, that as the people pressed upon him to hear the word of God, he stood by the lake of Gennesaret.
Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.
2 And saw two boats standing by the lake: but the fishermen had gone out of them, and were washing [their] nets.
I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti.
3 And he entered into one of the boats, which was Simon's, and prayed him that he would thrust out a little from the land. And he sat down, and taught the people out of the boat.
I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
4 Now when he had left speaking, he said to Simon, Lanch out into the deep, and let down your nets for a draught.
A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb.
5 And Simon answering said to him, Master, we have toiled all the night, and have taken nothing; nevertheless, at thy word I will let down the net.
I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
6 And when they had done this, they inclosed a great multitude of fishes: and their net broke.
A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.
7 And they beckoned to [their] partners, who were in the other boat, that they should come and help them. And they came, and filled both the boats, so that they began to sink.
I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly.
8 When Simon Peter saw [it], he fell down at Jesus' knees, saying, Depart from me; for I am a sinful man, O Lord.
To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
9 For he was astonished, and all that were with him, at the draught of the fishes which they had taken:
Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
10 And so [was] also James and John the sons of Zebedee, who were partners with Simon. And Jesus said to Simon, Fear not: from henceforth thou shalt catch men.
A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.
11 And when they had brought their boats to land, they forsook all, and followed him.
A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
12 And it came to pass, when he was in a certain city, behold, a man full of leprosy: who seeing Jesus, fell on [his] face, and besought him, saying, Lord, if thou wilt, thou canst make me clean.
I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
13 And he put forth [his] hand, and touched him, saying, I will: Be thou clean. And immediately the leprosy departed from him.
I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
14 And he charged him to tell no man: but go, and show thyself to the priest, and offer for thy cleansing, according as Moses commanded for a testimony to them.
I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
15 But so much the more a fame of him went abroad: and great multitudes came together to hear and to be healed by him of their infirmities.
Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
16 And he withdrew himself into the wilderness, and prayed.
On pak odcházel na pouště, a modlil se.
17 And it came to pass on a certain day, as he was teaching, that there were Pharisees and doctors of the law sitting by, who had come out of every town of Galilee, and Judea, and Jerusalem: and the power of the Lord was [present] to heal them.
I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.
18 And behold, men brought in a bed a man who was taken with the palsy: and they sought [means] to bring him in, and to lay [him] before him.
A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
19 And when they could not find by what [way] they might bring him in, because of the multitude, they went upon the house-top, and let him down through the tiling with [his] couch, into the midst before Jesus.
A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše.
20 And when he saw their faith, he said to him, Man, thy sins are forgiven thee.
Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
21 And the scribes and the Pharisees began to reason, saying, Who is this who speaketh blasphemies? Who can forgive sins but God alone?
Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
22 But when Jesus perceived their thoughts, he answering, said to them, What reason ye in your hearts?
Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?
23 Which is easier, to say, Thy sins are forgiven thee; or to say, Rise and walk?
Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
24 But that ye may know that the Son of man hath power upon earth to forgive sins, He said to the sick with the palsy, I say to thee, Arise, and take up thy couch, and go into thy house.
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému: ) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
25 And immediately he arose before them, and took up that on which he lay, and departed to his own house, glorifying God.
A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
26 And they were all amazed, and they glorified God, and were filled with fear, saying, We have seen strange things to-day.
I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.
27 And after these things he went forth, and saw a publican named Levi, sitting at the receipt of custom: and he said to him, Follow me.
A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.
28 And he left all, arose, and followed him.
A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.
29 And Levi made him a great feast in his own house; and there was a great company of publicans, and of others that sat down with them.
I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
30 But their scribes and Pharisees murmured against his disciples, saying, Why do ye eat and drink with publicans and sinners?
Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
31 And Jesus answering, said to them, They that are well need not a physician; but they that are sick.
I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
32 I came not to call the righteous, but sinners to repentance.
Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
33 And they said to him, Why do the disciples of John fast often, and make prayers, and likewise [the disciples] of the Pharisees; but thine eat and drink?
A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
34 And he said to them, Can ye make the children of the bride-chamber fast, while the bridegroom is with them?
On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
35 But the days will come, when the bridegroom shall be taken from them, and then they will fast in those days.
Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
36 And he spoke also a parable to them: No man putteth a piece of a new garment upon an old: if otherwise, then both the new maketh a rent, and the piece that was [taken] out of the new, agreeth not with the old.
Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového.
37 And no man putteth new wine into old bottles; else the new wine will burst the bottles, and be spilled, and the bottles will perish.
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
38 But new wine must be put into new bottles, and both are preserved.
Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
39 No man also having drank old [wine], immediately desireth new: for he saith, The old is better.
A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
