Luke 15
1 Then drew near to him all the publicans and sinners to hear him.
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2 And the Pharisees and scribes murmured, saying, This man receiveth sinners, and eateth with them.
I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
3 And he spoke this parable to them, saying,
I pověděl jim podobenství toto, řka:
4 What man of you having a hundred sheep, if he loseth one of them, doth not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he findeth it?
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5 And when he hath found [it], he layeth [it] on his shoulders, rejoicing.
A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
6 And when he cometh home, he calleth together [his] friends and neighbors, saying to them, Rejoice with me; for I have found my sheep which was lost.
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7 I say to you, that likewise joy shall be in heaven over one sinner that repenteth, more than over ninety and nine just persons, who need no repentance.
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8 Either what woman having ten pieces of silver, if she loseth one piece, doth not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she findeth [it]?
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9 And when she hath found [it], she calleth [her] friends and [her] neighbors together, saying, Rejoice with me; for I have found the piece which I had lost.
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10 Likewise, I say to you, There is joy in the presence of the angels of God over one sinner that repenteth.
Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11 And he said, A certain man had two sons:
Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
12 And the younger of them said to [his] father, Father, give me the portion of goods that falleth [to me]. And he divided to them [his] living.
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13 And not many days after, the younger son gathered all together, and took his journey into a far country, and there wasted his substance with riotous living.
A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
14 And when he had spent all, there arose a severe famine in that land; and he began to be in want.
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15 And he went and joined himself to a citizen of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
16 And he would fain have filled his belly with the husks that the swine did eat; and no man gave to him.
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
17 And when he came to himself, he said, How many hired servants of my father have bread enough and to spare, and I am perishing with hunger!
On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
18 I will arise and go to my father, and will say to him, Father, I have sinned against heaven, and before thee,
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19 And am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
20 And he arose, and came to his father. But when he was yet a great way off, his father saw him, and had compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21 And the son said to him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight, and am no more worthy to be called thy son.
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
22 But the father said to his servants, Bring forth the best robe, and put [it] on him, and put a ring on his hand, and shoes on [his] feet:
I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23 And bring hither the fatted calf, and kill [it]; and let us eat, and be merry:
A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
24 For this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25 Now his elder son was in the field: and as he came and drew nigh to the house, he heard music and dancing.
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26 And he called one of the servants, and asked what these things meant.
I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
27 And he said to him, Thy brother is come; and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him in health.
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28 And he was angry, and would not go in; therefore his father came out, and entreated him.
I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29 And he answering, said to [his] father, Lo, these many years do I serve thee, neither have I at any time transgressed thy commandment; and yet thou never gavest me a kid, that I might make merry with my friends:
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
30 But as soon as this thy son had come, who hath devoured thy living with harlots, thou hast killed for him the fatted calf.
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
31 And he said to him, Son, thou art ever with me: and all that I have is thine.
A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32 It was meet that we should make merry, and be glad: for this thy brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
