Luke 11
1 And it came to pass, that as he was praying in a certain place, when he ceased, one of his disciples said to him, Lord, teach us to pray, as John also taught his disciples.
I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
2 And he said to them, When ye pray, say, Our Father who art in heaven, Hallowed be thy name. Thy kingdom come. Thy will be done, as in heaven, so on earth.
I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
3 Give us day by day our daily bread.
Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
4 And forgive us our sins; for we also forgive every one that is indebted to us. And lead us not into temptation; but deliver us from evil.
I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
5 And he said to them, Which of you shall have a friend, and shall go to him at midnight, and say to him, Friend, lend me three loaves:
I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
6 For a friend of mine in his journey is come to me, and I have nothing to set before him?
Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
7 And he from within shall answer and say, Trouble me not: the door is now shut, and my children are with me in bed; I cannot rise and give thee.
A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
8 I say to you, Though he will not rise and give him, because he is his friend, yet because of his importunity he will rise and give him as many as he needeth.
Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
9 And I say to you, Ask, and it shall be given you; seek, and ye shall find; knock, and the door shall be opened to you.
I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
10 For every one that asketh, receiveth; and he that seeketh, findeth; and to him that knocketh, the door shall be opened.
Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
11 If a son shall ask bread of any of you that is a father, will he give him a stone? or if [he shall ask] a fish, will he for a fish give him a serpent?
Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
12 Or if he shall ask an egg, will he offer him a scorpion?
Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
13 If ye then, being evil, know how to give good gifts to your children: how much more will [your] heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
14 And he was casting out a demon, and it was dumb. And it came to pass when the demon was gone out, the dumb spoke; and the people wondered.
I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
15 But some of them said, He casteth out demons through Beelzebub, the chief of the demons.
Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
16 And others tempting [him], sought from him a sign from heaven.
A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
17 But he, knowing their thoughts, said to them, Every kingdom divided against itself is brought to desolation; and a house [divided] against a house falleth.
Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
18 If Satan also is divided against himself, how shall his kingdom stand? because ye say that I cast out demons through Beelzebub.
Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
19 And if I by Beelzebub cast out demons, by whom do your sons cast [them] out? therefore shall they be your judges.
Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
20 But if I with the finger of God cast out demons, no doubt the kingdom of God is come upon you.
Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
21 When a strong man armed keepeth his palace, his goods are in peace:
Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
22 But when a stronger than he shall come upon him, and overcome him, he taketh from him all his armor in which he trusted, and divideth his spoils.
Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
23 He that is not with me is against me: and he that gathereth not with me scattereth.
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
24 When the unclean spirit is gone out of a man, he walketh through dry places, seeking rest: and finding none, he saith, I will return to my house whence I came out.
Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
25 And when he cometh, he findeth [it] swept and garnished.
A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
26 Then he goeth and taketh [to him] seven other spirits more wicked than himself; and they enter in, and dwell there: and the last [state] of that man is worse than the first.
Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
27 And it came to pass, as he was speaking these things, a certain woman of the company lifted up her voice, and said to him, Blessed [is] the womb that bore thee, and the paps which nourished thee.
I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
28 But he said, Yes, rather blessed [are] they that hear the word of God, and keep it.
On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
29 And when the people were assembled in crowds, he began to say, This is an evil generation: they seek a sign; and there shall no sign be given to it, but the sign of Jonah the prophet.
A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
30 For as Jonah was a sign to the Ninevites, so also shall the Son of man be to this generation.
Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
31 The queen of the south shall rise up in the judgment with the men of this generation, and condemn them: for she came from the utmost parts of the earth, to hear the wisdom of Solomon; and behold, a greater than Solomon [is] here.
Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
32 The men of Nineveh shall rise up in the judgment with this generation, and shall condemn it: for they repented at the preaching of Jonah; and behold, a greater than Jonah [is] here.
Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
33 No man when he hath lighted a candle, putteth [it] in a secret place, neither under a close vessel, but on a candlestick, that they who come in may see the light.
Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
34 The light of the body is the eye: therefore when thy eye is single, thy whole body also is full of light; but when [thy eye] is evil, thy body also [is] full of darkness.
Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
35 Take heed therefore, that the light which is in thee be not darkness.
Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
36 If thy whole body therefore [be] full of light, having no part dark, the whole shall be full of light; as when the bright shining of a candle doth give thee light.
Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
37 And as he was speaking, a certain Pharisee besought him to dine with him: and he went in, and sat down to eat.
A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
38 And when the Pharisee saw [it], he marveled that he had not first washed before dinner.
Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
39 And the Lord said to him, Now do ye Pharisees make clean the outside of the cup and the platter; but your inward part is full of ravening and wickedness.
I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
40 [Ye] fools, did not he that made that which is without, make that which is within also?
Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
41 But rather give alms of such things as ye have; and behold, all things are clean to you.
Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
42 But woe to you, Pharisees! for ye tithe mint, and rue, and all manner of herbs, and pass over judgment and the love of God: these ought ye to have done, and not to leave the others undone.
Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
43 Woe to you, Pharisees! for ye love the uppermost seats in the synagogues, and greetings in the markets.
Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
44 Woe to you, scribes and Pharisees, hypocrites! for ye are as graves which appear not, and the men that walk over [them] are not aware [of them].
Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
45 Then answered one of the lawyers, and said to him, Master, thus saying, thou reproachest us also.
I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
46 And he said, Woe to you also, [ye] lawyers, for ye load men with burdens grievous to be borne, and ye yourselves touch not the burdens with one of your fingers.
A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
47 Woe to you! for ye build the sepulchers of the prophets, and your fathers killed them.
Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
48 Truly ye bear testimony, that ye allow the deeds of your fathers: for they indeed killed them, and ye build their sepulchers.
A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
49 Therefore also said the wisdom of God, I will send them prophets and apostles, and [some] of them they will slay and persecute:
Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
50 That the blood of all the prophets, which hath been shed from the foundation of the world, may be required of this generation;
Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
51 From the blood of Abel to the blood of Zacharias, who perished between the altar and the temple: verily I say to you, It shall be required of this generation.
Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
52 Woe to you, lawyers! for ye have taken away the key of knowledge: ye have not entered in yourselves, and them that were entering in ye hindered.
Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
53 And as he said these things to them, the scribes and the Pharisees began to urge [him] vehemently, and to solicit him to speak of many things;
A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
54 Laying wait for him, and seeking to catch something from his mouth, that they might accuse him.
Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
