Luke 1
1 Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a declaration of those things which are most surely believed among us,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
2 Even as they delivered them to us, who from the beginning were eye-witnesses, and ministers of the word;
Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
3 It seemed good to me also, having had perfect understanding of all things from the very first, to write to thee in order, most excellent Theophilus,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
4 That thou mayest know the certainty of those things in which thou hast been instructed.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 There was in the days of Herod the king of Judea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abia: and his wife [was] of the daughters of Aaron, and her name [was] Elisabeth.
Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
7 And they had no child, because Elisabeth was barren, and they both were far advanced in years.
A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 And it came to pass, that, while he executed the priests' office before God in the order of his course,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 According to the custom of the priests' office, his lot was to burn incense when he went into the temple of the Lord.
Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 And the whole multitude of the people were praying without, at the time of incense.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 And there appeared to him an angel of the Lord, standing on the right side of the altar of incense.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 And when Zacharias saw [him], he was troubled, and fear fell upon him.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 But the angel said to him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 And thou shalt have joy and gladness, and many shall rejoice at his birth.
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
15 For he shall be great in the sight of the Lord, and shall drink neither wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Spirit, even from his mother's womb.
Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 And many of the children of Israel shall he turn to the Lord their God.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 And he shall go before him in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
18 And Zacharias said to the angel, By what shall I know this? for I am an old man, and my wife far advanced in years.
I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 And the angel answering, said to him, I am Gabriel, who stand in the presence of God; and am sent to speak to thee, and to show thee these glad tidings.
Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 And behold, thou shalt be dumb, and not able to speak, until the day that these things shall be performed, because thou believest not my words which shall be fulfilled in their season.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 And the people waited for Zacharias, and marveled that he tarried so long in the temple.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 And when he came out, he could not speak to them: and they perceived that he had seen a vision in the temple; for he beckoned to them, and remained speechless.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 And it came to pass, that as soon as the days of his ministration were accomplished, he departed to his own house.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 And after those days his wife Elisabeth conceived, and secluded herself five months, saying,
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Thus hath the Lord dealt with me in the days in which he looked on [me], to take away my reproach among men.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 And in the sixth month, the angel Gabriel was sent from God to a city of Galilee, named Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin's name [was] Mary.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 And the angel came to her, and said, Hail, [thou that art] highly favored, the Lord [is] with thee: blessed [art] thou among women.
I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 And when she saw [him], she was troubled at his saying, and cast in her mind what manner of salutation this should be.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 And the angel said to her, Fear not, Mary: for thou hast found favor with God.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 And behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 He will be great, and will be called the Son of the Highest; and the Lord God will give to him the throne of his father David.
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 And he will reign over the house of Jacob for ever, and of his kingdom there will be no end. (aiōn g165)
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 Then said Mary to the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 And the angel answered and said to her, The Holy Spirit will come upon thee, and the power of the Highest will overshadow thee: therefore also that holy thing which shall be born of thee shall be called the Son of God.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 And behold, thy cousin Elisabeth, she hath also conceived a son in her old age; and this is the sixth month with her who was called barren:
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 For with God nothing will be impossible.
Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
38 And Mary said, Behold the handmaid of the Lord, be it to me according to thy word. And the angel departed from her.
I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 And Mary arose in those days, and went into the hill-country with haste, into a city of Judah,
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 And entered into the house of Zacharias, and saluted Elisabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 And it came to pass, that when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped in her womb: and Elisabeth was filled with the Holy Spirit.
I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 And she spoke with a loud voice, and said, Blessed [art] thou among women, and blessed [is] the fruit of thy womb.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 And whence [is] this to me, that the mother of my Lord should come to me?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 For lo, as soon as the voice of thy salutation sounded in my ears, the babe leaped in my womb for joy.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 And blessed [is] she that believed that there will be a performance of those things which were told her from the Lord.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 And my spirit hath rejoiced in God my Savior.
A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48 For he hath regarded the low estate of his handmaiden: for behold, from henceforth all generations will call me blessed.
Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 For he that is mighty hath done to me great things, and holy [is] his name.
Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 And his mercy [is] on them that fear him, from generation to generation.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 He hath shown strength with his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 He hath put down the mighty from [their] seats, and exalted them of low degree.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 He hath filled the hungry with good things, and the rich he hath sent away empty.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 He hath sustained his servant Israel, in remembrance of [his] mercy;
Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months, and returned to her own house.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
57 Now Elisabeth's full time came that she should be delivered; and she brought forth a son.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58 And her neighbors and her cousins heard that the Lord had shown great mercy upon her; and they rejoiced with her.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him Zacharias, after the name of his father.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 And his mother answered and said, Not [so]; but he shall be called John.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 And they said to her, There is none of thy kindred that is called by this name.
I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 And they made signs to his father, how he would have him called.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 And he asked for a writing-table, and wrote, saying, His name is John. And they all wondered.
A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 And his mouth was opened immediately, and his tongue [loosed], and he spoke, and praised God.
A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 And fear came on all that dwelt around them; and all these sayings were noised abroad throughout all the hill-country of Judea.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 And all they that had heard [them], laid [them] up in their hearts, saying, What manner of child will this be! And the hand of the Lord was with him.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 And his father Zacharias was filled with the Holy Spirit, and prophesied, saying,
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
68 Blessed [be] the Lord God of Israel; for he hath visited and redeemed his people.
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
69 And hath raised up a horn of salvation for us, in the house of his servant David:
A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 That we should be saved from our enemies, and from the hand of all that hate us;
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 To perform the mercy [promised] to our fathers, and to remember his holy covenant:
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 The oath which he swore to our father Abraham,
Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
74 That he would grant to us, that we being delivered out of the hand of our enemies, might serve him without fear,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 In holiness and righteousness before him, all the days of our life.
V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
76 And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest, for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 To give knowledge of salvation to his people, by the remission of their sins,
Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 Through the tender mercy of our God; by which the day-spring from on high hath visited us,
Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 To give light to them that sit in darkness and [in] the shades of death, to guide our feet into the way of peace.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 And the child grew, and became strong in spirit, and was in the deserts till the day of his showing to Israel.
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
