Lamentations 3
1 I [am] the man [that] hath seen affliction by the rod of his wrath.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 He hath led me, and brought [me into] darkness, but not [into] light.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Surely against me is he turned; he turneth his hand [against me] all the day.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 My flesh and my skin hath he made old; he hath broken my bones.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 He hath built against me, and compassed [me] with gall and labor.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 He hath set me in dark places, as [they that are] dead of old.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 He hath hedged me about, that I cannot get out: he hath made my chain heavy.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Also when I cry and shout, he shutteth out my prayer.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 He hath inclosed my ways with hewn stone, he hath made my paths crooked.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 He [was] to me [as] a bear lying in wait, [and as] a lion in secret places.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 He hath turned aside my ways, and pulled me in pieces: he hath made me desolate.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 He hath bent his bow, and set me as a mark for the arrow.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 He hath caused the arrows of his quiver to enter into my reins.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 I was a derision to all my people; [and] their song all the day.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 He hath filled me with bitterness, he hath made me drunken with wormwood.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 He hath also broken my teeth with gravel stones, he hath covered me with ashes.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 And thou hast removed my soul far off from peace: I forgat prosperity.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 And I said, My strength and my hope hath perished from the LORD:
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Remembering my affliction and my misery, the wormwood and the gall.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 My soul hath [them] still in remembrance, and is humbled in me.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 This I recall to my mind, therefore have I hope.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 [It is of] the LORD'S mercies that we are not consumed, because his compassions fail not.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 [They are] new every morning: great [is] thy faithfulness.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 The LORD [is] my portion, saith my soul; therefore will I hope in him.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 The LORD [is] good to them that wait for him, to the soul [that] seeketh him.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 [It is] good that [a man] should both hope and quietly wait for the salvation of the LORD.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 [It is] good for a man that he should bear the yoke in his youth.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 He sitteth alone, and keepeth silence, because he hath borne [it] upon him.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 He putteth his mouth in the dust; if there may be hope.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 He giveth [his] cheek to him that smiteth him: he is filled full with reproach.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 For the LORD will not cast off for ever:
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 But though he causeth grief, yet will he have compassion according to the multitude of his mercies.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 For he doth not afflict willingly nor grieve the children of men.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 To crush under his feet all the prisoners of the earth,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 To turn aside the right of a man before the face of the most High,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 To subvert a man in his cause, the LORD approveth not.
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Who [is] he [that] saith, and it cometh to pass, [when] the LORD commandeth [it] not?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Out of the mouth of the most High proceedeth not evil and good?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Why doth a living man complain, a man for the punishment of his sins?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Let us search and try our ways, and turn again to the LORD.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Let us lift up our heart with [our] hands to God in the heavens.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 We have transgressed and have rebelled: thou hast not pardoned.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Thou hast covered with anger, and persecuted us: thou hast slain, thou hast not pitied.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Thou hast covered thyself with a cloud, that [our] prayer should not pass through.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Thou hast made us [as] the offscouring and refuse in the midst of the people.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 All our enemies have opened their mouths against us.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Fear and a snare is come upon us, desolation and destruction.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 My eye runneth down with rivers of water for the destruction of the daughter of my people.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 My eye trickleth down, and ceaseth not, without any intermission,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Till the LORD shall look down, and behold from heaven.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 My eye affecteth my heart because of all the daughters of my city.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 My enemies chased me fiercely, like a bird without cause.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 They have cut off my life in the dungeon, and cast a stone upon me.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Waters flowed over my head; [then] I said, I am cut off.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 I called upon thy name, O LORD, out of the low dungeon.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Thou hast heard my voice: hide not thy ear at my breathing, at my cry.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Thou drewest near in the day [that] I called upon thee: thou saidst, Fear not.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 O LORD, thou hast pleaded the causes of my soul; thou hast redeemed my life.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 O LORD, thou hast seen my wrong: judge thou my cause.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Thou hast seen all their vengeance [and] all their imaginations against me.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Thou hast heard their reproach, O LORD, [and] all their imaginations against me;
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 The lips of those that rose up against me, and their device against me all the day.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Behold their sitting down, and their rising up; I [am] their music.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Render to them a recompense, O LORD, according to the work of their hands.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Give them sorrow of heart, thy curse to them.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Persecute and destroy them in anger from under the heavens of the LORD.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
